Praha - Senátoři se dnes přeli o zrušení koncesionářských poplatků. Návrh, zda by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly mít spíše zákonem zajištěn příjem ze státního rozpočtu, ale vrátili k doplnění výborům. Navrhli to zástupci ODS, kteří zrušení neúspěšně prosazovali. Zástupci ostatních frakcí zrušení poplatku odmítli podpořit. Většinou používali stejných argumentů jako obě veřejnoprávní média, která změnu financování odmítla.
Občanští demokraté zrušení poplatků zdůvodňovali mimo jiné tím, že systém jejich výběru je přežitý a nákladný. Každá domácnost by jejich zrušením mohla ušetřit ročně přes 2000 korun. Poplatky přitom nerozlišují, kolik členů domácnost má, občanští demokraté je proto považují za asociální a za další daň.
Gajdušková: Zrušení poplatků by vedlo k zestátnění ČT a ČRo
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) nicméně navrhla změnu zamítnout, protože financování ČT a ČRo z rozpočtu je podle ní fakticky „zestátnění veřejnoprávních médií“ a „přímé podřízení politickému vlivu“, byť to předseda senátorů ODS Tomáš Julínek kategoricky odmítl. Podotkl, že státními se nestaly žádné nevládní organizace či instituce, které získávají od státu dotace.
Richard Svoboda (ODS): „Televize ani rádio nejsou finančním úřadem a není tedy žádný důvod vybírat plošnou daň.“
Milan Štěch (ČSSD): „Mělo by to zůstat tak, jak to je, protože peníze, pokud budeme chtít kvalitní vysílání rozhlasu a televize, tam budeme muset dávat.“
Ani podle předsedkyně senátorského Klubu TOP 09 a Starostové Soni Paukrtové není dobré veřejnoprávní média provazovat se státním rozpočtem. Financování prostřednictvím poplatků lépe může zachovat nezávislost obou médií, míní Paukrtová. Senátorka KSČM Marta Bayerová má za to, že ani zákonem stanovené příjmy, tedy mandatorní výdaje, by ČT a ČRo neuchránily od jejich krácení při hledání úspor v rozpočtu. Senátor KDU-ČSL a někdejší vicepremiér Jiří Čunek svůj nesouhlas zdůvodnil tím, že změna by nevedla k větší vyváženosti ČT.
Úpravy návrhu by podle lídra TOP 09 Karla Schwarzenberga měly směřovat k většímu osamostatnění médií z vlivu politických stran. Pokud to možné nebude, obě média by se měla stát státními, mediální rady by měli obsadit zástupci parlamentních stran a jejich předsedové by měli získat „přednostní právo vystupovat ve večerních zprávách“.
Svoboda poté uvedl, že by uvítal doplnění svého návrhu o změny, které by vedly k větší samostatnosti a nezávislosti médií. "Protože není mou ambicí
dělat z médií hlásnou troubu nás politiků. Dost na tom, že dostáváme
dostatek prostoru v nočním vysílání. Když to sleduje někdo, kdo trpí
nespavostí, jeho problémy se potom mohou ještě prohlubovat," dodal.
ODS schází několik hlasů
Předseda senátorů ČSSD Petr Vícha připomněl, že Senát na podnět ODS v rámci úsporných opatření ke snížení rozpočtového schodku vyzval k tomu, aby se nepřijímala žádná opatření ke zvýšení deficitu rozpočtu. Proto Svobodův návrh odmítl. Senát svým usnesením z 5. října vyzval k tomu, aby se zadluženost státu snižovala „omezením výdajů rozpočtu“, ne zvyšováním daní.
Senátorský klub ODS se sice zavázal jako celek změnu financování podpořit, k nadpoloviční většině mu ale několik hlasů schází, byť je dominantní frakcí v horní komoře.
