Zemřela herečka Simona Postlerová

Nahrávám video

Ve věku 59 let zemřela herečka a dabérka Simona Postlerová. Uvedl to deník Blesk a Nadační fond Dvojka Srdcem, jehož byla Postlerová patronkou. Hvězda snímků Probudím se včera nebo Jedna kočka za druhou zesnula podle Blesku ve svém bytě na pražských Vinohradech.

Herečka ještě v sobotu podle vinohradského divadla zkoušela v připravované inscenaci hry Lenky Lagronové Terezka. „Šokující zpráva o její smrti přišla o necelých 24 hodin později,“ sdělilo divadlo. Postlerová nastoupila po angažmá v činohře Národního divadla do Divadla na Vinohradech v roce 1992. „Více než třicet let byla oporou zdejšího hereckého souboru, ale také úžasnou, empatickou, nápomocnou kolegyní a kamarádkou. Na našem jevišti ztvárnila téměř čtyřicet nezapomenutelných hereckých postav,“ uvedla vinohradská scéna.

Smutek a soustrast pozůstalým vyjádřili také zástupci nadačního fondu Dvojka Srdcem. „S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu, že nás dnes v noci navždy opustila divadelní, filmová a dabingová herečka a také od samého začátku patronka našeho nadačního fondu Simona Postlerová. Čest její památce a upřímnou soustrast pozůstalým,“ uvedl na facebooku fond, jenž založila Praha 2 na pomoc lidem, kteří se dostali do obtížné sociální či zdravotní situace.

Informaci o úmrtí herečky potvrdila také náměstkyně pražského primátora a bývalá starostka Prahy 2 Alexandra Udženija (ODS), jež vznik nadačního fondu iniciovala.

Udženija označila Postlerovou nejen za skvělou herečku, ale především za neskutečně obětavou, laskavou a krásnou lidskou bytost. „Slovy ani nemohu vyjádřit lítost nad touto ztrátou. Chtěla bych vyjádřit upřímnou soustrast rodině a všem pozůstalým. Paní Postlerová, Váš život byl inspirací a darem pro nás všechny, kteří měli tu čest Vás poznat,“ napsala.

Soustrast rodině vyjádřil i ministr kultury Martin Baxa (ODS). „Svým výrazným hereckým projevem se zapsala do diváckých srdcí. Jako člověk a patronka nadačního fondu Dvojka srdcem byla symbolem laskavosti a obětavosti,“ napsal o Postlerové.

Nahrávám video

Herectví v krvi

Postlerová se narodila 9. listopadu 1964 v Plzni v herecké rodině, její otec byl režisérem a matka herečkou. Část dětství a mládí prožila v Ostravě. Již v dětství prý věděla, že bude své rodiče následovat. Herectví vystudovala na pražské DAMU, potom ji oslovilo Národní divadlo, kde nejdříve hostovala, stálé angažmá získala v roce 1987.

Hrála i na dalších scénách a v roce 1992 nastoupila na Vinohrady. V Divadle Ungelt debutovala po boku Aleny Vránové v inscenaci Ladislava Smočka Perla Hollywoodu a já v roce 2005 a od roku 2017 například excelovala ve hře britské dramatičky Gail Louwové Miss Dietrich lituje, ve které její matku – slavnou filmovou legendu – hrála její herecká pedagožka z DAMU Regina Rázlová.

Televizní diváci znali Simonu Postlerovou například ze seriálů Chlapci a chlapi, Hospoda, Četnické humoresky, Nemocnice na kraji města po dvaceti letech nebo Ordinace v růžové zahradě, Poslední sezona či Ošklivka Katka.

Také si zahrála v bezmála osmi desítkách převážně televizních filmů. Byly to například Jako letní sníh, Noc pastýřů, Zámek v Čechách, Paní Piperová zasahuje, Divnolásky, Jedna kočka za druhou či Experti. Jejím posledním titulem byl snímek Společně sami z letošního roku. Objevila se také v mnoha televizních inscenacích.

Úspěšná dabérka

Postlerová rovněž hodně dabovala a spolupracovala s rozhlasem. Dabovala například Samanthu Carterovou v seriálu Hvězdná brána, Lorelai Gilmoreovou v seriálu Gilmorova děvčata, Annie Hackerovou v Jistě, pane ministře a Audrey Hepburnovou ve filmu Snídaně u Tiffanyho.

Svůj hlas propůjčila i Cate Blanchettové jako paní elfů Galadriel ze série Pána prstenů nebo Monice Bellucciové ve filmech Matrix Reloaded a Matrix Revolutions. V roce 2002 získala Cenu Františka Filipovského za nejlepší ženský herecký výkon v dabingu za propůjčení hlasu britské herečce Emmě Thompsonové ve filmu Vtip.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.
před 2 hhodinami

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
16. 10. 2026‌‌

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
16. 10. 2026‌‌

V Divočině hledají Issová, Vlasák a Loj přežití i smíření

Kláru Issovou, Juraje Loje a Jana Vlasáka propojilo od 15. října v kinech psychologické rodinné drama Divočina. Film otevírá témata toxických vztahů, skrytého domácího násilí i fenoménu prepperství. Jde o celovečerní debut režisérky Evženie Brabcové.
16. 10. 2026‌‌

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
15. 10. 2026‌‌

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
15. 10. 2026‌‌

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
15. 10. 2026‌‌

Zemřel fejetonista Rudolf Křesťan

Zemřel spisovatel a publicista Rudolf Křesťan, bylo mu 83 let. Nejvíc ho proslavily fejetony, jichž napsal přes tři tisíce. Krátké humorné texty založené na nadsázce, recesi a slovních hříčkách psal pro časopisy, vydával je i knižně, znali ho rozhlasoví posluchači i televizní diváci.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.