Po dlouhé nemoci zemřel režisér Ivan Rajmont, první polistopadový šéf činohry Národního divadla a spolupracovník řady scén. Bylo mu 70 let. O divadelní scéně tvrdil, že má za úkol nastavovat společnosti zrcadlo. Poslední rozloučení se uskuteční 16. prosince ve Stavovském divadle od 11 hodin.
Ivan Rajmont pocházel z Liberce. Původně závodně lyžoval a studoval vysokou školu strojní. Zásadní změnu ale představovalo setkání s divadelníky v čele s Ivou Janžurovou, díky němuž se rozhodl ponořit do divadelního světa. Na začátku sedmdesátých let proto vystudoval divadelní režii na pražské DAMU. Od roku 1987 začal působit jako divadelní pedagog na katedrách činoherního divadla, posléze svou působnost rozšířil na alternativní a loutkovou scénu.
Když jedno divadlo nestačí…
Mezi nejvýznamnější éry patřilo působení v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Kromě režisérské funkce se ujal role uměleckého šéfa. Stal se i uměleckým vedoucím činohry libereckého divadla F. X. Šaldy a hostoval na řadě dalších divadelních scén.
„Pro naše divadlo bylo požehnáním, že vedl naši činohru,“ řekla současná ředitelka Jarmila Levko a dodala: „Byl to šéf činohry, který kromě toho, že byl vynikajícím režisérem a umělcem, měl také uznání celého souboru. Byl respektovanou vůdčí osobností, která soubor uměla stmelit.“
„Ztráta je to velká. Ivan Rajmont patřil k nejdůležitějším režisérům českého divadla a tvůrcům v širším slova smyslu. Tvořil nejen jednotlivé inscenace, ale také spoluvytvářel zásadní éry v českém divadle,“ říká divadelní kritik Zdeněk A. Tichý.
Známá je Rajmontova práce pro televizi a rozhlas. Od roku 1986 se přesunul do hlavního města, kde se dostal do Divadla Na zábradlí.
V prosinci 1989 se stal šéfem činohry Národního divadla. Funkci vykonával až do července 1997, avšak poté ze scény neodešel a věnoval se pouze režii. „Divadlo pouze vypráví věci, které je potřeba v obci, ve které žijeme, dát do pořádku. Má některé věci odhalit a dělat to zábavnou formou,“ říkal o své práci. Divadlo podle něj mělo stejný úkol napříč historií: nastavovat společnosti zrcadlo.
Se souborem Národního divadla nastudoval třeba Čechovova Strýčka Váňu, Shakespearovu komedii Jak se vám líbí s Rudolfem Hrušínským, Ibsenovu Divokou kachnu a mnoho dalších her. Mezi divácky nejúspěšnější inscenace desetiletí patřil Goldoniho Sluha dvou pánů s Miroslavem Donutilem, který měl během dvaceti let přes čtyři sta repríz.
Rajmont nezůstal jen u domácího působení. Třikrát se představil publiku v ruské Jaroslavli. Poprvé v roce 1997. V roce 1991 režíroval televizní inscenaci Havlovy Audience a o tři roky později Klímovu Kláru a dva pány.
