Zemřel autor Souostroví Gulag - ruský disident Alexandr Solženicyn

Moskva - Bývalý ruský disident a nositel Nobelovy ceny za literaturu Alexandr Solženicyn zemřel dnes v Moskvě ve věku 89 let. Oznámila to agentura Interfax s odvoláním na zdroje z moskevských literárních kruhů. Solženicyn byl jeden z prvních, který demaskoval bývalý sovětský režim v jeho hrůzné totalitní nahotě a jenž přispěl k pádu iluzí o "pokrokové a svobodné" společnosti socialistických zemí ve východní Evropě. Autor proslulé knihy Souostroví Gulag zemřel na zástavu srdce ve 23:45 moskevského času (21:45 SELČ) ve svém bydlišti nedaleko Moskvy.

Solženicyn bude pohřben ve středu na hřbitově v Donském klášteře v Moskvě. Klášter si sám vybral jako místo svého posledního odpočinku ještě za svého života a ruský patriarcha Alexij II. mu místo na hřbitově „rezervoval“. Ještě před pohřbem, v úterý, bude rakev se zesnulým vystavena v budově Ruské akademie věd v Moskvě. Smuteční ceremoniál tam začne v 11:00 místního času (09:00 SELČ) a bude podle mluvčího Solženicynovy nadace trvat celý den.

Solženicynova manželka řekla agentuře Interfax, že její manžel, který jako miliony Rusů trpěl ve vězeňských pracovních táborech, zemřel tak, jak si přál zemřít. „Chtěl zemřít v létě a zemřel v létě. Chtěl zemřít doma a zemřel doma. Řekla bych, že Alexandr měl těžký, ale šťastný život. Byli jsme šťastní.“

Kondolence přicházejí z celého světa

Jako první z ruských politiků se k Solženicynově smrti vyjádřil ruský premiér Vladimir Putin, který ji označil za velkou ztrátu pro celé Rusko. „Jsme hrdí na to, že Alexander Solženicyn byl naším současníkem a spoluobčanem. Zapamatujeme si ho jako silného, statečného člověka s obrovskou vnitřní lidskou důstojností. Jeho spisovatelská i společenská činnost, celá jeho dlouhá a trnitá životní pouť zůstanou pro nás příkladem skutečného sebeobětování, nezištné služby lidem, vlasti, ideálům svobody, spravedlnosti a humanismu,“ uvádí se v prohlášení, které zveřejnilo tiskové oddělení ruské vlády. Ruský prezident Dmitrij Medveděv označil Solženicyna za jednoho z největších myslitelů, spisovatelů a humanistů 20. století, jehož ztráta je nenahraditelná pro Rusko i pro celý svět.

První a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov, který Solženicynovi svého času vrátil občanství, označil spisovatele za muže s jedinečným osudem, který byl jedním z prvních, kdo nahlas odsoudili nehumánní charakter stalinského režimu, ale koho nelidskost režimu nezlomila.

Soustrastné telegramy zaslali rodině také politici z celého světa, mezi prvními byli prezidenti Francie Nicolas Sarkozy a USA George Bush. Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana označil Solženicyna za jednoho z největších spisovatelů 20. století, který změnil běh dějin. Kondolenci zaslal i český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který Solženicyna považuje za velkého ruského spisovatele a vlastence.

Sovětské kárné tábory - náměty jeho literárních děl

Solženicyn, o kterém kdysi nynější český prezident Václav Havel řekl, že je „strašlivým pramenem pravdy“, se jen šťastnou souhrou náhod nestal jednou z miliónů bezejmenných obětí v trestaneckých lágrech „prvního státu dělníků a rolníků“. Po osmi letech vězení, třech letech vyhnanství a zázračně překonané rakovině začal vydávat svědectví o své zkušenosti se stalinismem a stal se posilou pro mnoho trpících v totalitních režimech.

Spisovatelská dráha Alexandra Isajeviče Solženicyna začala v roce 1956. Ve svých knihách popisoval vlastní zkušenosti s bojem na frontách II. světové války a také věznění v moskevské Ljubjance, později v kárných táborech a vězeňském výzkumném ústavu. Literárním debutem tohoto slavného spisovatele se stala novela Jeden den Ivana Děnisovice, která stojí na počátku ruské literatury duchovního odporu.

Postoje Solženicyna vůči spisovatelské organizaci, jeho mravní neústupnost, vedly v roce 1969 k jeho vyloučení z řad organizace. Romány Rakovina a V kruhu prvním vyšly v samizdatu a byly otištěny na Západě, kde měly velký úspěch. Asi nejznámějším dílem Solženicyna je Souostroví Gulag, ve kterém popisuje systém sovětských vězeňských táborů.

Sovětská moc jej donutila opustit zemi, vrátil se až v roce 1994

V roce 1970 byla Solženicynovi udělena Nobelova cena, nebylo mu však dovoleno osobně si ji převzít. Politická kampaň proti spisovateli, který po okupaci Československa v roce 1968 pronesl známé „je ostudné být Sovětem“, sílila a sovětské vedení jej v roce 1974 ve strachu ze světového mínění rychle vyhostili i s pouty na rukou. Se svou rodinou žil následně ve Švýcarsku, později přesídlil do USA. Do Ruska se vrátil v roce 1994 po rozpadu sovětského režimu.

K vývoji ve vlasti zůstal kritický. Vydal několik esejů o budoucnosti své země a v roce 2000 publikoval svou poslední velkou práci Dvě stě let pospolu o postavení židů v ruských dějinách a jejich roli v bolševické revoluci.

V posledních letech se Solženicyn stal zarputilým kritikem západní materialistické společnosti a ruským vládním politikům vytýkal, že se bezmyšlenkovitě „opičí“ po Západu. Kvůli tomu též odmítl převzít vysoké státní vyznamenání od někdejšího ruského prezidenta Borise Jelcina s tím, že nechce, aby mu hold skládal politik, který Rusy přivedl do mizérie. Od prezidenta Vladimira Putina ale státní cenu loni převzal. Zdravotní problémy mu v poslední době nedovolovaly objevovat se na veřejnosti.

Alexandr Solženicyn v datech

  • Narodil se 11.prosince 1918 v podhůří Kavkazu
  • Studoval matematiku a filozofii
  • Čtyři strávil jako důstojník dělostřelectva v Rudé armádě
  • Za kritiku Lenina a Stalina končí na 8 let v Gulagu
  • Po propuštění strávil tři roky ve vyhnanství v Kazachstánu.
  • Po rehabilitaci v roce 1957 učil šest let matematiku
  • V 1962 publikoval povídku Jeden den Ivana Děnisoviče
  • Od 1964 začíná publikovat v rodícím se samizdatu a též v zahraničí
  • Je vyloučen ze Svazu spisovatelů, v roce 1970 nesmí převzít Nobelovu cenu za literaturu
  • Po vydání prvního dílu Souostroví Gulag ve Francii v roce 1973 a zveřejnění výzvy Nežít ve lži je 13.února 1974 zatčen, zbaven občanství SSSR a vypovězen na Západ
  • Postupně na Západě vyšly všechny romány
  • V Sovětském svazu mu práce začaly vycházet v roce 1989
  • Ve stejném roce mu bylo vráceno občanství
  • V roce 1991 byl zproštěn obvinění z vlastizrady
  • Do Moskvy se vrátil v létě 1994.
  • Ruský spisovatel Alexandr Solženicyn autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/346/34526.jpg
  • Alexandr Solženicyn autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/347/34615.jpg
  • Ruský spisovatel Alexandr Solženicyn autor: ČT24, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/346/34525.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 3 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 7 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 22 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...