Praha - Veselé příhody malého Radovana, který se za všech okolností dokáže radovat, přinášejí dvě knížky Zdeňka Svěráka. Starší děti, respektive rodiče dnešních malých dětí příběhy možná znají z konce 80. let jako televizní večerníčky, kdy jim propůjčil hlas Luděk Sobota. Mají ale i další zvukovou podobu, kdy je čte přímo autor.
Veselé povídky vyprávějí příběhy zahradnického synka Radovana - ten se sice jmenuje Bohouš, ale protože se stále ze všeho raduje, říká se mu Radovan. Prožívá dobrodružství i tam, kde by se jiné děti bály. „Psaní pro děti, to je moje vášeň už dlouho, ale nevím proč, asi proto, že to vyžaduje něco, co mám při psaní rád - prostotu, jednoduchost a veselost,“ říká autor. Radovanovy radovánky vyšly knižně již před 15 lety, podle Svěrákových slov ale tehdy nešly příliš na odbyt.
Dvě knížky s ilustracemi Zdeňka Smetany se jmenují Jak se Radovan naučil hvízdat a další příhody a Jak vyzrát na motýly a další příběhy. "Chtěl jsem napsat veselé příběhy pro večerníček. Vymýšlel jsem je při
procházkách na Spořilově, kde je u rybníka Hamrák zahradnictví. Řekl jsem si, že by bylo dobré, kdyby hrdinou večerníčku byl kluk ze zahradnictví, který celý rok pozoruje přírodu," popisuje autor vznik příběhů. Zároveň připomíná, že péče o děti před spaním je velmi důležitá.
I když je Svěrák autorem i dalších dětských knížek, večerníčky už další
nepsal. Při psaní těch o Radovanovi si prý neuvědomil, jak jsou ty
několikaminutové příhody pracné, i když pomocí animace jsou rychle
odvyprávěné. Původně prý chtěl večerníčky i sám namluvit, režisér však dal přednost Luďku Sobotovi. Svěrák je pak přepsal do prózy, udělal z nich knížku a tu sám načetl.
Radovanovy radovánky se poprvé na obrazovku dostaly v roce 1989 a kromě knižní podoby se dostaly i do divadel.
