Západní lesk v ulicích východního bloku. Varšava láká na Muzeum neonů

Nahrávám video
Události v kultuře: Muzeum neonů ve Varšavě
Zdroj: ČT24

Unikátní Muzeum neonů, které se zaměřuje na často opomíjenou oblast užitého umění, patří k největším turistickým lákadlům současné Varšavy. Sbírka představuje desítky světelných reklam, které od poloviny dvacátého století zářily v polských městech. Za jejich rozmachem přitom nejprve stála propaganda, která chtěla fádním socialistickým ulicím přinést trochu západního lesku.

Psal se rok 1956, když Moskva dala vládám komunistického bloku úkol, ať jejich města, hlavně ta hlavní, září. Snažila se tak dosáhnout toho, aby se centra východního bloku alespoň navenek podobala západním metropolím. Tak začala éra neonizace.

„Největší rozmach neonů v Polsku připadá na šedesátá a sedmdesátá léta. Potom bohužel přišel rok 1981 a výjimečný stav, který tento proces drasticky ukončil,“ vypráví průvodkyně muzea Olga Choinska.

Neon jako symbol doby

Práce na světelných reklamách se ve své době ujali nejlepší polští designéři. Právě jejich díla si vedení muzea přálo zachovat. Neony totiž později začaly hlavně z varšavských budov mizet.

„Jsou památkou na ony doby a jistým způsobem i jejich symbolem. Pro nás jsou ale důležité i kvůli tomu, že představují pokračování polské grafiky a užitého umění,“ upozorňuje Choinska.

Za sbírkou stojí společnost pro péči o staré neony, která vznikla v roce 2005. Veřejnosti pak své poklady zpřístupnila o sedm let později. „Naše sbírka se od té chvíle úspěšně rozrůstá,“ říká Choinska.

Muzeum sídlící v bývalé tovární hale v ulici Minska historické reklamní nápisy také opravuje a restauruje – třeba i za pomoci původních nákresů, pokud se dochovaly. Na návrat do své někdejší zářící podoby tak ve varšavském muzeu čeká třeba i český neon, který od sedmdesátých let zdobil jedno žatecké květinářství.

Muzeum vlastní soukromníci a vydělat si na sebe musí samo. O návštěvníky ale nemá nouzi, patří k vyhledávaným cílům turistů z Polska i ciziny. Ti tu vedle vstupného můžou peníze utratit i za originální suvenýry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 10 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 13 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
před 19 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026

Méně filmů i práce, kritizují Thompsonová či Bardem fúzi hollywoodských studií

Více než čtrnáct set hollywoodských herců, scenáristů, režisérů a dalších filmových profesionálů se s „jednoznačným nesouhlasem“ staví proti tomu, aby společnost Warner Bros. pohltil její konkurent Paramount. V otevřeném dopise vyjádřili obavy z dopadů, jaké by spojení dvou významných hollywoodských studií mohlo mít na už tak ohrožovaný filmový průmysl. Paramount naopak ujišťuje, že transakce přinese „více příležitostí pro práci“.
14. 4. 2026

Zemřel trumpetista Václav Hybš. Spolupracoval s Gottem i Matuškou

Ve věku 90 let zemřel v neděli trumpetista, aranžér a kapelník Václav Hybš. Vystupoval s řadou známých interpretů populární hudby včetně Karla Gotta a Waldemara Matušky. Jeho orchestr byl především v 80. letech častým hostem na televizních obrazovkách, zejména v různých pořadech estrádního typu, televizních Silvestrech či v Televarieté. O jeho úmrtí informoval producent Jan Adam.
13. 4. 2026Aktualizováno13. 4. 2026

VideoRole si nehledám, najdou si mě, říká herečka Jana Nagyová

Pro generace diváků zůstane navždy spojena s princeznou Arabelou. Teď se ale na televizní obrazovky a filmová plátna vrací v rolích, které mají k pohádkové bezstarostnosti daleko. Po letech věnovaných rodině zažívá herečka Jana Nagyová svůj velký návrat, který potvrdila i v novém životopisném snímku Šampión o krasobruslaři Ondreji Nepelovi. „Role si nehledám, ty role si najdou mě,“ poznamenala v Interview ČT24, kde ji vyzpovídala Tereza Willoughby. „Už jsem nad věcí, zažila jsem v životě aplaus i kritiku i pády i smích,“ říká Nagyová. Lidem chce prý rozdávat radost a štěstí.
12. 4. 2026
Načítání...