Praha - Národní archiv zítra otevírá výstavu o Expu 58. Uskuteční se v jeho sídle v Praze na Chodovci a slibuje představit celý průběh bruselské výstavy a také odhalit tajnou tvář příprav. Potrvá do 20. listopadu a bude přístupná zdarma. Lidé se do archivu dostanou autobusem ze stanic metra Opatov nebo Chodov.
Expo jako důvod k výslechům
„Národní archiv připravil příběh Expo 58. Chceme ukázat návštěvníkovi, jak probíhaly přípravy, stavba pavilonu, výroba exponátů, zkrátka celý ten příběh až po výslechy všech zúčastněných. Jsem přesvědčena, že se nám podařilo zveřejnit některá fakta, která nejsou zase až tak známá, jako např. jakým způsobem ovlivňovala Moskva naší prezentaci i celkově účast dalších zemí tehdejšího východního bloku,“ uvádí k výstavě její kurátorka Emílie Benešová.
Expo jako cesta do světa
Československý pavilon se na výstavě Expo 58 stal nejoblíbenější expozicí návštěvníků, získal hlavní cenu Zlatou hvězdu a desítky dalších cen. Účast na výstavě je i důležitým historickým mezníkem. Stát v centru východního bloku se jí otevíral svobodnému světu - ve smyslu prezentace a velkého a neočekávaného úspěchu na Západě i možností setkat se se západní kulturou.
Expo jako vrchol propagandy
Přes moderní design a průmyslové výrobky, průkopnické umělecké projekty a díla ale byla účast československého státu na Expu 58 prezentací komunistického státu. Šlo o představení harmonické socialistické republiky, ve které všechny třídy směřují ke společnému blahu, a měla velice málo společného s realitou komunistického Československa. Z této strany je Expo chápáno jako vrchol komunistické potěmkinovské propagandy.
Představitelé komunistického státu také velmi pečlivě sledovali, jak se českoslovenští účastníci výstavy v kapitalistické cizině chovají. Jak dokládají archivní materiály a vzpomínky účastníků, dostali delegáti seznam případných otázek, které mohou od zahraničních návštěvníků dostat, a seznam doporučených odpovědí - ty měly líčit život v socialismu ideálně.
