Zachraňte vojína Ryana, zní jasně rozkaz v názvu jednoho z nejznámějších filmů, které se odehrávají během vylodění v Normandii v roce 1944. Události, která 6. června před osmdesáti lety pomohla zvrátit druhou světovou válku ve prospěch Spojenců. Do bojů se tehdy zapojili i bratři Nilandovi, jejichž skutečné osudy se staly volnou předlohou pro oscarové válečné drama Stevena Spielberga.
Zachraňte vojína Nilanda. Spielbergův film o Dni D inspiroval skutečný příběh
Příběh, jehož scénář napsal Robert Rodat, se odvíjí v prvních dnech invaze Spojenců v Normandii. Spielberg se snaží v divákovi nabudit dojem bezprostřední účasti, když ho v hned úvodní scéně vrhne do válečné vřavy na pláži Omaha se vší realistickou brutalitou.
Samotné vylodění je totiž jen začátkem dramatu. Malý oddíl pod vedením kapitána Millera (Tom Hanks) dostane rozkaz najít vojína Ryana, jehož tři bratři už padli na frontě a který se jako výsadkář pohybuje kdesi v nepřátelském území.
Ministr války vyjadřuje soustrast
Na normandské pláži Omaha v první den zemřelo téměř dva tisíce Američanů. Mezi nimi i Robert Niland, který obsluhoval kulomet v Neuville, městečku nedaleko pláže. Pro Robertovy rodiče byla jeho smrt o to větší rána, že v krátké době přišli už o druhého syna.
O smrti Roberta se Nilandovi totiž dozvěděli jen pár dní poté, co jim pošťák do domu v Tonawandě ve státě New York donesl telegram, v němž ministr války vyjadřoval hlubokou soustrast nad ztrátou „vašeho syna Prestona“. Skončila tak naděje, že mladík pohřešovaný od 7. června, tedy druhého dne invaze v Normandii, by mohl být jen ztracen ve válečné mašinérii, ale naživu.
Nilandovi měli syny celkem čtyři, ve druhé světové válce bojovali všichni, do armády se přihlásili dobrovolně. O smrti dvou se rodiče dozvěděli z telegramu. A nejstarší Edward se v květnu 1944 zřítil s letadlem v Barmě a rovněž byl považován za mrtvého. Zpráva o tom k Nilandovým shodou okolností dorazila 6. června.
Zůstanu, odmítl Fritz návrat jako ve filmu
Zbýval nejmladší, čtyřiadvacetiletý Frederick, zvaný Fritz. Sloužil jako výsadkář. Americká armáda ho vysadila v Normandii za německými liniemi. Poté, co se zdálo, že Fritz zůstane jediným přeživším ze svých bratrů, ho vyhledal kaplan Francis Sampson, aby ho z nebezpečí odvezl. Přes Británii se vrátil do Spojených států, kde do konce války sloužil v armádě, ale tisíce kilometrů od frontových linií.
Stejně jako Frederickův filmový protějšek Ryan v podání Matta Damona ani Frederick prý nechtěl odejít z boje. „Postava Matta Damona řekla přesně to, co strýček Fritz, když ho posílali domů. ‚Jsem teď s bratry, které mám. Zůstanu,‘“ potvrdil buffalské televizní stanici WIVB-TV Preston Niland. Příbuzného, který se jmenuje stejně jako jeden z bratrů Nilandových, vyzpovídala televize u příležitosti osmdesátého výročí vylodění spojenců v Normandii.
Po návratu do USA vystudoval Fritz stomatologii a následně provozoval soukromou praxi. Zemřel v San Francisku roce 1983, když mu bylo 63 let.
Zajatec Edward
Po válce se ukázalo, že přežil i Edward, který byl vězněn v japonském zajateckém táboře. Po havárii se mu podařilo z letadla vyskočit, následně bloudil barmskou džunglí, než padl do zajetí. Podmínky v táboře se na něm velmi podepsaly, když se vrátil do Spojených států, vážil necelých čtyřicet kilo. Zůstal v rodné Tonawandě až do své smrti v roce 1984.
V armádě sloužili také bratranci sourozenců Nilandových, i oni bojovali v Evropě. Jeden z nich – Joseph – s tankovou divizí osvobozoval pobočné tábory koncentračního tábora v Dachau.
„Mí chlapci byli vždycky dobří přátelé. Málokdy se odloučili,“ řekla paní Nilandová místním novinám v roce 1944. Výstřižky z dobového tisku zveřejnila Canisius University, kam před válkou většina bratrů Nilandových chodila. Tamní profesor filozofie si zmínky o studentech bojujících ve druhé světové válce vystřihoval a archivoval.
Smrt bratrů Sullivanových změnila pravidla
Armáda nakonec bratry Nilandovy rozdělila – ovšem záměrně. Každý byl přidělen k jiné jednotce na základě pravidla, že rodinní příslušníci nemohou sloužit společně. Armáda tuto zvyklost zavedla kvůli případu sourozenců Sullivanových. Nechtěla, aby se drtivý dopad této rodinné tragédie, jež byla pro Spielbergův film rovněž volnou inspirací, opakoval.
Křižník USS Juneau, na kterém zemřeli bratři Sullivanové
George, Frank, Joe, Matt a Al Sullivanovi se narodili ve Waterloo, městě, jehož jméno se stalo symbolem porážky. Ale ne v tom belgickém, nýbrž ve stejnojmenné obci ležící v Iowě. Za druhé světové války byl Frank kormidelník a ostatní čtyři sourozenci námořníky na americkém křižníku USS Juneau v Pacifiku.
Pomalu se šinoucí loď poškozená torpédem v bitvě u Guadalcanalu se stala v listopadu 1942 snadným terčem pro japonskou ponorku. Výbuch křižník roztrhal na kusy a poslal ke dnu za ani ne tři čtvrtě minuty.
Dost málo času na to, aby se všichni z lodě dostali. Přežilo deset ze zhruba sto čtyřiceti lidí na palubě. Čtyřem bratrům Sullivanovým se nepodařilo vůbec z potápějícího se křižníku uniknout, nejstarší George skočil do vody a vyškrábal se na vor, ale za pár hodin podlehl zranění.
Na počest padlých bratrů byla pojmenována loď (The Sullivans – Sullivanovi), která se dostala na vodu ještě během války a americkému námořnictvu sloužila do poloviny šedesátých let.
