Z provinčního města metropolí. Jak se měnila Praha od Windischgrätze po Masaryka?

V druhé polovině devatenáctého století a na počátku dvacátého století se Praha měnila z provinčního města v moderní metropoli. Paradoxně i zásluhou dramatických událostí, ohraničených roky 1848 a 1918. Proměnu v tomto období dokládají vyobrazení, dobové plány a fotografie na výstavě v Muzeu hlavního města Prahy.

Rok 1848 s sebou přinesl, tak jako v dalších zemích Evropy, národní nepokoje. Grafické listy na výstavě ilustrují zabarikádované město, v němž se Češi staví proti generálu Windischgrätzovi, zarytému příznivci starých pořádků. Vystaveny jsou i zbraně, které museli Pražané odevzdat po porážce povstání.  

Zásadní dopad na změnu města a každodenního života pražských obyvatel měla i první světová válka. Dobové fotografie a tisky přibližují, jak před stoletím vypadaly ulice a domy a jak se místní museli vypořádat s přídělovým systémem, zásobovacími potížemi nebo návratem zraněných vojáků z fronty. Část výstavy je pak věnována prvním dnům samostatného Československa.

Historie moderně

Vedle dobových materiálů si sedmdesátiletý výsek z české historie pomůžou lépe představit i počítačové animace. Znázorňují zvraty v bojích v revolučním roce 1848 nebo rozvoj města, na němž se výrazně podepsala průmyslová revoluce a od poloviny sedmdesátých let devatenáctého století pak systematické bourání hradeb a související nová výstavba. 

Proměny Prahy v letech 1848 až 1918 mohou návštěvníci v muzeu sledovat až do 24. února příštího roku, naplánovány jsou také komentované prohlídky a vycházky.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...