Z provinčního města metropolí. Jak se měnila Praha od Windischgrätze po Masaryka?

V druhé polovině devatenáctého století a na počátku dvacátého století se Praha měnila z provinčního města v moderní metropoli. Paradoxně i zásluhou dramatických událostí, ohraničených roky 1848 a 1918. Proměnu v tomto období dokládají vyobrazení, dobové plány a fotografie na výstavě v Muzeu hlavního města Prahy.

Rok 1848 s sebou přinesl, tak jako v dalších zemích Evropy, národní nepokoje. Grafické listy na výstavě ilustrují zabarikádované město, v němž se Češi staví proti generálu Windischgrätzovi, zarytému příznivci starých pořádků. Vystaveny jsou i zbraně, které museli Pražané odevzdat po porážce povstání.  

Zásadní dopad na změnu města a každodenního života pražských obyvatel měla i první světová válka. Dobové fotografie a tisky přibližují, jak před stoletím vypadaly ulice a domy a jak se místní museli vypořádat s přídělovým systémem, zásobovacími potížemi nebo návratem zraněných vojáků z fronty. Část výstavy je pak věnována prvním dnům samostatného Československa.

Historie moderně

Vedle dobových materiálů si sedmdesátiletý výsek z české historie pomůžou lépe představit i počítačové animace. Znázorňují zvraty v bojích v revolučním roce 1848 nebo rozvoj města, na němž se výrazně podepsala průmyslová revoluce a od poloviny sedmdesátých let devatenáctého století pak systematické bourání hradeb a související nová výstavba. 

Proměny Prahy v letech 1848 až 1918 mohou návštěvníci v muzeu sledovat až do 24. února příštího roku, naplánovány jsou také komentované prohlídky a vycházky.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 23 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...