Z Provázku vykuřují kauzu kvůli provokativní hře o náboženství. O vyřizování účtů prý nejde

3 minuty
Z Provázku vykuřují kauzu kvůli provokativní hře
Zdroj: ČT24

Vyčistit jeviště od nánosu minulých konfliktů má nová inscenace Divadla Husa na provázku s názvem Vykouření. Vznikla na motivy bouřlivé společenské debaty, která se v roce 2018 strhla po uvedení her dramatika Olivera Frljiče na festivalu Divadelní svět Brno.

Inscenátoři popisují Vykouření jako „zběsile očistný scénický obřad na motivy skutečných událostí kolem jedné neskutečné kauzy, v níž hlavní roli sehrála česká společnost“. Zmíněná kauza se odehrála před čtyřmi lety, kdy hostující chorvatský soubor v Brně uvedl hry Prokletí a Naše násilí a vaše násilí od Olivera Frljiče.

Frljičovy hry v podání zahraničních souborů provokativní formou zobrazovaly některé křesťanské symboly a kritizovaly římskokatolickou církev i západní pohled na muslimský svět. Největší pozdvižení vyvolala předem zveřejněná fotka z jedné z her, na které postava, jež před tím sestoupila z kříže, předstírala znásilnění muslimky. Vadila také scéna, v níž si herečka vytahovala z přirození českou vlajku.

Pokaždé se začnou ozývat hlasy

„Pokaždé, když vyjdeme ven s novou sezonou, s novým dramaturgickým plánem nebo novým vizuálem, tak se začnou ozývat ve veřejném prostoru hlasy, jestli zase odněkud bude vytahována vlajka a jestli tam budeme hanobit nějaké symboly jakéhosi náboženství,“ podotýká umělecký šéf divadla Martin Sládeček.

„S režisérem Jiřím Havelkou a s kolegy z hereckého souboru nás zaujalo, jak rychle a na základě jak kusých zpráv vytržených z kontextu se v době zahlcené informacemi vlastně necháváme strhnout k tomu, abychom se dopouštěli rychlých soudů a radikálních činů,“ dodal.

Na uvedení hry Naše násilí a vaše násilí se v roce 2018 vydala i skupina lidí, kteří představení přerušili vstupem na jeviště. Další lidé demonstrovali na Zelném trhu. Kardinál Dominik Duka brněnská divadla zažaloval, chtěl omluvu. Minulý měsíc jeho stížnost zamítl Ústavní soud.

Část inscenace pracuje s hraničními obrazy a symboly, které mohou podle tvůrců budit silné emoce. K pojetí tématu využívá hra fragmenty právních textů, internetových článků a rozhovorů, diváckých dopisů, výpovědí svědků i Nového zákona.

Zpátky na jeviště

Režisérovi Jiřímu Havelkovi přišla tehdejší bouřlivá reakce jako absurdní, ve své podstatě vcelku banální pozdvižení. Po studiu různých materiálů ale dospěl k závěru, že nejde jen o „pseudokauzu“. „Naopak, takových momentů, kde se propojí divadlo, teorie umění, justice, politika, náboženství a na všech těch stranách manipulace, radikalita i bolest, není mnoho,“ uvedl Havelka.

Divadelníci původně váhali, jestli téma znovu otevírat. Po nekončící kritice se nakonec rozhodli vrátit celou záležitost tam, kde začala – na jeviště. Nejde prý ale o žádné vyřizování účtu. Inscenace je určena i lidem, kteří nevědí, co se v roce 2018 stalo. Husa na provázku nicméně momentálně nepočítá s tím, že by Vykouření pohostinsky uváděla mimo svou domovskou scénu, váže se totiž k budově na Zelném trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jsme tikka masala, hlásí Bloodywood, první indický metal v americké hitparádě

Bloodywood je první a dosud jediná indická metalová kapela, která se dostala do americké hitparády Billboard. Zaujala fanoušky osobitým pojetím žánru, které těží z východních témat i nástrojů, ale zároveň formace pracuje s tradičním západním zvukem. Skupina tento týden koncertovala v Praze.
před 5 hhodinami

První Ceny literární kritiky obdržely Emma Kausc a Iryna Zahladko

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.
před 9 hhodinami

Nová Sněhurka kousla do otráveného jablka ještě před premiérou

Remake Sněhurky od Disneyho dorazí na hollywoodskou premiéru po skromnějším červeném koberci, než se předpokládalo. Studio se rozhodlo omezit při slavnostním uvedení přítomnost médií. Důvodem je zřejmě příliš rozdělujících témat spojených s filmem. Pohádkový příběh se zapletl do kulturních válek i konfliktu na Blízkém východě.
včera v 18:18

Jeden svět začne v Sýrii, probere i Slovensko či mužskou existenci

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.
včera v 11:22

Film Mnichov 1972 nastoluje otázky, jak v přímém přenosu informovat o teroru

Sportovní výkony na letní olympiádě v Mnichově zastínila tragická událost. Palestinští teroristé zabili jedenáct izraelských sportovců. Německý film Mnichov 1972 dramatický den rekonstruuje z pohledu televizního štábu, díky němuž mohl svět sledovat dění takřka v přímém přenosu. Drama nominované na Oscara i v českých kinech nastoluje otázku o zodpovědnosti médií.
včera v 06:00

Národní muzeum hostí novou výstavu o Čingischánovi

Více než 260 exponátů přibližuje nejen osobnost dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Slavnostního zahájení výstavy v Národním muzeu se zúčastnil český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch. Expozice, která potrvá do 22. června, zahrnuje předměty světového kulturního dědictví, které jsou k vidění jen výjimečně. Pocházejí ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd.
11. 3. 2025

Filip Topol jel nadoraz ve všem, ukazuje výbor Zubama po skle

Kniha Zubama po skle může být pro mnohé z fanoušků Psích vojáků jistě velkým překvapením – nepřibližuje totiž hudební tvorbu této kapely, ale literární a výtvarnou tvorbu jejího vedoucího, skladatele, klavíristy, zpěváka a herce Filipa Topola.
11. 3. 2025

Louis Armstrong v Československu budil senzaci, zazpíval mu jeho imitátor

Americký jazzový trumpetista Louis Armstrong byl první západní hvězdou takového formátu, která koncertovala v Československu po převzetí moci komunisty v roce 1948. Návštěva legendárního jazzmana vzbudila pochopitelnou senzaci. Do Prahy přiletěl před šedesáti lety, 10. března 1965, a zdržel se na devět koncertů. Jeden si také soukromě vyslechl v divadle Semafor.
10. 3. 2025
Načítání...