Plzeň - Plzeň zas o něco pokročila v náročné rekonstrukci interiérů, které v tomto západočeském městě nesou rukopis architekta Adolfa Loose. Byt v Klatovské 12, který Loos přestavěl dokonce dvakrát, vybavilo replikami původního nábytku. Dvě nově zařízené místnosti si zájemci budou moci prohlédnout 18. dubna.
Poprvé Loos byt upravoval v letech 1908–1910 pro rodinu průmyslníka Otto Becka, s jehož dcerou Klárou se později oženil. Beckovi v něm bydleli do poloviny 20. let minulého století, kdy se přestěhovali na náměstí Míru. Celý interiér tehdy rozebrali a za Loosovy asistence instalovali v novém bydlišti.
Interiér, jehož část v letošním roce prošla opravou, navrhl Loos o dvacet let později pro lékaře Josefa Vogla - a zcela jiný, než byl v bytě za původního majitele. Voglovi vybavil nejen celý byt, tedy obývací pokoj, ložnici a dětský pokoj, ale také ordinaci a rentgenové pracoviště.
Židovský lékař se svou rodinou uprchl před nacisty do Kanady, Němci v domě zřídili úřad práce. Po válce jej vystřídal bytový podnik, v 60. letech byl Loosův interiér zaevidován jako kulturní památka, což ho pomohlo zachránit. Dnes je dům sídlem Správy veřejného statku města Plzně.
Byt zrekonstruovalo město před deseti lety, nyní byl opraven interiér jídelny a obývacího pokoje. Na rekonstrukci se podílel tým architekta Václava Girsy. Při práci vycházel z fotografií z Loosova soukromého archivu, který je uložen ve vídeňské galerii Albertina. Jako vzor replik také posloužily originální historická křesla a židle zapůjčené z dalšího plzeňského Loosova interiéru.
A co další Loosovy interiéry?
Těch zařídil Loos - mimo jiné architekt pražské Müllerovy vily nebo tovární budovy cukerní rafinerie v Hrušovanech u Brna (ale také řady budov ve Vídni, kde tento brněnský rodák žil) - v Plzni několik. Některé jsou v soukromých rukou, jiné získalo město. Většinou je zpřístupňuje při dni otevřených dveří dvakrát do roka, cílem ale je propojit je prohlídkovou trasou.
V červnu by měla být dokončena rekonstrukce dalšího bytu na adrese Bendova 10. Dotkne se prostor jídelny s mramorovým obkladem a zrcadlovými stěnami, obývacího pokoje (hudební salon) a ložnice s vestavěným nábytkem, ale i dalších částí, které nejsou prací Adolfa Loose. Své návrhy zde realizoval v letech 1930–31.
Z počátku 30. let pochází také interiér v Klatovské 19. Dům město získalo bezplatně od ministerstva obrany (v předchozích letech ho vlastnila armáda) a do roku 2015 ho mělo opravit. To se ale do roku, kdy Plzeň bude evropským hlavním městem kultury, nepodaří. Město chce proto ministerstvo požádat o prodloužení lhůty o dalších pět let.
Při dnech otevřených dveří bývá zpřístupněn také interiér v Husově ulici, v domě přestaveném Loosem v letech 1928–29. Byt s monumentálním krbem je ale v držení soukromého vlastníka.
