Výtvarník Martin Salajka: Příroda není idylická, ale je prosycená lovem a tlením

Nahrávám video
Martin Salajka o městě, přírodě a tvorbě
Zdroj: ČT24

Jít se ochladit do brněnských mrazíren můžou v těchto parných dnech milovníci výtvarného umění. V galerii Industra, která sídlí v tamním areálu, do konce srpna vystavuje Martin Salajka. V jeho dílech se prolínají motivy města a přírody – oboje vnímá výtvarník jako prostředí, kde musí být člověk neustále ve střehu a kde se odehrává souboj na život a na smrt.

Martin Salajka o lidech, přírodě a tvorbě:

„Přírodu vnímám jako prostor, který není až tak moc idylický - jak bývá dost často zobrazována, v nějakých zářivých barvách. Vnímám ji jako prostor, kde se neustále něco rodí, něco umírá, prostor, který je prosycený lovem a tlením. A mám rád noc, takže dost často maluju noční tvory, noční pohled - je to prostě taková temnější varianta přírody.

A ty samé věci sleduju i v městských motivech. Člověk se přírody bojí a potlačuje ji v sobě, ale mě naopak fascinuje. Já se i rád bojím, proto i město zobrazuju skoro až hororově.  Právě ta temná stránka světa mně připadne být vizuálně mnohem zajímavější.

Odmalička jsem trávil hodně času v přírodě, kde se člověk se zvířaty dost potkává. Mám už docela dlouho psy. Pes je taková esence vlka, přijde mi jako zvíře neuvěřitelně elegantní a záhadné. Taky mě fascinují sovy, hodně maluju i ryby, hmyz, jako jsou třeba můry, roháči, prostě všechno, co v přírodě potkávám, cpu do obrazů.“  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 16 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 18 hhodinami

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
před 21 hhodinami

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...