Pražské postprodukční studio MagicLab vytvořilo všechny speciální efekty nového filmu Rozhněvaný muž režiséra Guye Ritchieho s Jasonem Stathamem v hlavní roli. Pro firmu sídlící v Nuslích jde o velký úspěch – o práci se totiž s žádným jiným trikovým studiem nedělila. Trikaři měsíce upravovali necelých pět stovek záběrů, do nichž uměle přidávali výstřely zbraní, jiskry při zásazích či zakrvácené rány na tělech herců.
Vytváří krev, jiskry i celá panoramata. Trikaři z pražských Nuslí pracují na efektech pro Hollywood
Ozbrojení lupiči zastavují dodávku s cenným nákladem, do níž se doslova vlamují pomocí ruční kotoučové pily. V jiné scéně je posádka dodávky brutálně popravena. A v další dodávka jede po losangeleské dálnici. Kdyby však tyto pasáže z nového britsko-amerického filmu Rozhněvaný muž neupravili v pražském studiu MagicLab, vypadaly by podstatně jinak.
Do záběrů s pilou například trikaři v postprodukci přidali odletující jiskry, popravu pak umocnili stříkanci krve, protože na place se nepoužívala ani umělá krev. Dodávka navíc nejela po dálnici v Los Angeles, ale stála ve studiu v Londýně před zeleným pozadím. Do oken tak museli trikoví specialisté přidat míhající se městské panorama. Zásadní bylo doplnit třeba i odraz řidiče na vnitřní stranu skla či do zpětných zrcátek.
„Ten film je lehce stylizovaný, takže třeba zrovna krev nemůže vypadat zcela realisticky,“ říká v nenápadném studiu pod pražským Nuselským mostem trikový supervizor a šéf MagicLabu Michal Křeček. Podle něj ale nejde jen „vymalovat“ celý výtah červeně, krev musí mít správné odlesky, nebo se v pohybu chovat dle zákonů fyziky.
„Jenže po prvních verzích ukázkových záběrů nám přicházel feedback, že krve je stále málo. Nakonec jsme zvolili úplně jiný, složitější postup. Pod vedením CG supervizora Viktora Plcha jsme veškerou krev pro každý záběr zvlášť simulovali ve virtuálním 3D prostředí. Ve střižně byli nadšení,“ nastínil Křeček.
Zlomová zakázka
Nešlo ale jen o krev. Pro snímek, který ve čtvrtek vstoupil i do českých kin, vytvořili trikoví specialisté spoustu trojrozměrných objektů v pohybu, jako jsou auta, vrtulníky nebo třeba i lodě. Simulovali také výstřely zbraní. Když se režisérovi zdálo nedostatečné zabezpečení budovy, kde se do dodávek nakládají peníze, v MagicLabu vytvořili mnohem robustnější oplocení s bránou s betonovými zátarasy.
Temný, brutální akční thriller, v němž se postupně odhaluje identita nového kurýra bezpečnostní firmy v podání Jasona Stathama, vznikal na přelomu let 2019 a 2020 pod režijním dohledem Guye Ritchieho v Londýně a v Los Angeles. Surové záběry pak zpracovávali trikaři v Praze, kteří nakonec museli vyrobit 435 vizuálních efektů. Pro pražskou firmu to byla zlomová zakázka.
„Pro studio Miramax jsme vyráběli triky jako jediný dodavatel, což je skvělé,“ vysvětlil Kreček. Pražské studio totiž na velkých amerických filmech v minulosti dělalo jen dílčí zakázky – shodou okolností i na předchozích dvou filmech Ritchieho, kterými byly krimi Gentlemani a hraná předělávka pohádky Aladin.
U druhého jmenovaného blockbusteru společnosti Disney měli v MagicLabu na starosti pasáž, v níž Aladin na začátku snímku běží městem, kterou retušovali či v ní uměle rozšiřovali prostředí.
U podobných trikových velkofilmů jako Aladin na tricích pracují klidně i tisíce lidí rozesetých po menších studiích po celém světě, kteří si vizuální efekty ve filmu rozdělí. Právě tyto týmy znamenají ty největší položky ve stamilionových rozpočtech.
Ještě před pěti lety ale na hollywoodských filmech v MagicLabu v takové míře nepracovali, kompletní postprodukci zajišťovali zejména českým snímkům.
„Děláme teď dvanáct filmů ročně, rozsahem jsou ale často větší. Děláme také častěji zahraniční koprodukce. Před pěti lety nás ve firmě bylo 35, dneska je to kolem šedesáti,“ vypočítává Křeček. Jeho tým tak dokončoval například snímky Šarlatán, Masaryk, Lidice nebo Čertí brko – celkem jejich počítači prošlo sedmdesát celovečerních filmů.
V MagicLabu zajišťují kompletní obrazovou postprodukci, která by se dala označit jako programování – koneckonců na monitorech mezinárodního týmu jsou často vidět číselné diagramy tvořící vrstvy, z nichž se skládá záběr. Celý proces postprodukce má několik fází. Do firmy se přímo z placu dopravuje na discích natočený materiál v datech, který se digitálně zpracuje, nabarví či se k němu vyrobí úvodní a závěrečné titulky. Často je ale postprodukční práce mnohem kreativnější.
Upravená tvář Vojtěcha Dyka
U trikových filmů pomáhají supervizoři vizuálních efektů i se scénářem, pak jsou přítomni také na natáčení, kde dohlíží, aby šlo sestavit trik z natočených vrstev a aby se nafotily fotky, z nichž se některé záběry skládají. Pak nastává samotná výroba, kde se pracuje na každém záběru dle střihové soupisky, již do MagicLabu posílá střižna. Na každém záběru se přitom dělá něco, někde je potřeba retuš, jinde složitá dokreslovačka. Nejsložitější jsou potom CGI charaktery postav.
Čtyřicetiletý Křeček, který začínal jako programátor, věnoval se grafickému designu a nyní přednáší i na FAMU, zdůrazňuje, že na české filmy v MagicLabu nezanevřeli. „Děláme je pořád a moc rádi,“ podtrhuje. Aktuálně prý například dokončují očekávaný snímek Petra Václava Il Boemo o skladateli Josefu Myslivečkovi. Pro potřeby příběhu v něm dokonce musí upravit tvář hlavního představitele, Vojtěcha Dyka.
„Mysliveček kvůli syfilidě přišel o nos. Pomocí trackovacích (sledovacích, pozn. red.) bodů na obličeji Vojty Dyka se pohyb přenese na 3D model torza nosu, který se musí hýbat s obličejovou mimikou. Musí to být zcela dokonalé, protože jde o zásah do obličeje a na herce je upoutána největší pozornost,“ vysvětluje Křeček. Film Il Boemo by měl do tuzemských kin dorazit na konci října.
