Praha - Paměti druhého československého prezidenta Edvarda Beneše z let 1938-1945 vycházejí nově. Třísvazkové vydání v nakladatelství Academia obsahuje dokumenty, které v předchozích vydáních nebyly.
V roce 1935 složil Beneš prezidentský slib, o tři roky později přišla největší tragédie jeho politického života, Mnichovská dohoda. Od této události začíná psát své paměti. I když první díl pamětí, tzv. Mnichovské dny, byly hotovy už v roce 1943, za svého života je Beneš nevydal. Vycházely jiné části – o exilové vládě, o jednáních na mezinárodním poli, o druhém odboji. Čtyři roky trvalo, než profesor Wisconsinské univerzity Milan Hauner všechny spisy setřídil a doplnil o nové materiály z archivů.
„Mnoho materiálů bylo choulostivých, zejména ty, které se týkaly “Mnichova„, a také cizí dokumenty na které měly vlastnické právo jiné státy. Všechny jsem přeložil a umístil do knihy,“ říká Milan Hauner. Podle ředitele Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Oldřicha Tůmy je text rekonstruovaný z různých verzí, které Beneš a spolupracovníci během války připravovali, jedná se tedy o první kritické a úplné vydání.
Ve fondech městské knihovny je o Edvardu Benešovi 229 publikací, nejstarší z roku 1911, 26 vydaných po roce 1989. Podle knihovníků je o ně stále velký zájem, nejvíce půjčovaným titulem z nich je Odsun Němců z Československa.
Vedle britského ministerského předsedy Winstona Churchilla byl Beneš jediným státníkem, který svoje paměti z doby jak první, tak druhé světové války nejen psal, ale i publikoval.
