Já čekám v Čechách, hlásí kapela Vltava na svém aktuálním turné, kterým slaví třicet let společného koncertování. Po českých a moravských klubech k tomu přidává i novinky z alba Čaroděj. Desku pokřtí ve čtvrtek 26. května v pražském paláci Akropolis. O výročí Vltavy si v Událostech v kultuře povídal frontman kapely Robert Nebřenský.
Rozhovor s Robertem Nebřenským
Jak zní Vltava po třiceti letech?
Současná Vltava zní sladce, jak jsme u ní zvyklí, ale také je hořká, zní barevně, je konejšivá i povzbudivá zároveň.
V souvislosti s novou deskou se mluví o návratu k původnímu zvuku, zaregistroval jste to?
Ano, po předchozím, kytarovém období se kapela vrátila k původnímu znění s dechovými nástroji, jak ji posluchači mají nejraději. Vzniklo to přirozeně tím, že odešel kytarista, a když jsme přemýšleli, jak ho nahradit, spontánně jsme se rozhodli, že se vrátíme k tomu, na čem jsme začínali, čím jsme se zapsali.
Máte za sebou skoro celé turné, nová deska prošla testem živých vystoupení. Kdo je vlastně aktuální publikum Vltavy? Spíš štamgasti nebo přichází noví?
Rád říkám, že hrajeme pro všechny generace starších bytostí neboli pro lidi, kteří mají už více karmických zážitků. Když to zjednoduším, tak pro vnímavé lidi. A to je bez rozdílu věku.
Nová deska se jmenuje Čaroděj. Kdo je na ní průvodcem, kdo je Čaroděj?
Průvodcem je laskavý, ale může být i přísný člověk, možná to není ani člověk, vede posluchače písněmi, nabízí jim různé emocionální zážitky, provází je krajinami poznání, hlavně poznání sebe sama a vede je k, řekl bych, dospělému radování ze života.
Kromě desky máte pro své fanoušky další dárky – zpěvník a knihu textů s vašimi vlastními ilustracemi. To vzniklo jak?
Všechno vzniklo u příležitosti našeho pohnutého třicátého výročí. Posluchači si o tento dárek už po řadu let říkali, ale bylo trošku samožerské ho jen tak vydávat, takže příležitost byla až teď. Svět, který se v těch textech zračí, je hodně komplexní, takže myslím, že se ale vyplatilo počkat.
Chystáte na křest něco speciálního?
Každý ten náš koncert je speciální, tím, jací lidé přijdou, jaké to chtějí mít, jak si tu atmosféru sami navaří. Ale budou i hosté, někteří budou pro nás překvapením, o jednom bych se ovšem rád zmínil: o mém vzácném příteli a kolegovi ze seriálu Gynekologie panu doktorovi Petru Čtvrtníčkovi.
