Spisovatel Jaroslav Rudiš je dlouholetým příznivcem vlaků, často o nich ostatně píše. Sepsal dokonce Návod k použití železnice, který nejprve vyšel německy, nyní se dočkal i českého překladu. Příběhy z vlastních cest po tratích střední Evropy považuje Rudiš za svou nejspíš nejosobnější knihu.
Rudiš se už odmalička chtěl stát železničářem, stejně jako jeho dědeček. Kvůli zhoršenému zraku ale – na rozdíl od bratrance-strojvedoucího nebo strýce, který sloužil jako přednosta stanice – v rodinné tradici pokračovat nemohl, a tak o železnici alespoň píše.
„Fascinuje mě to propojení, že jste toho součástí. Když nastoupíte do vlaku, stáváte se součástí úžasného vesmíru železnice. Vlakem můžete dojet kamkoliv,“ vysvětluje literát, proč ho koleje tak zajímají.
Ve vlaku část svých děl navíc napsal. Nejnovější Návod k použití železnice stojí na pomezí životopisu a cestovního průvodce. Literární bedekr představuje místa ve střední Evropě, propojená nejen železnicí, ale i autorovými zážitky. Vyprávění o dějinách prokládá historkami z cest z Palerma až do Laponska, nočním vlakem z Kyjeva do Lvova, ale i lokálkou z Českého ráje do Jedlové.
„Děje se v Německu nebo v Rakousku, že když ji lidé začnou číst, mají chuť nastoupit do vlaku – a skutečně to udělají a s tou knížkou cestují,“ podotýká Rudiš. Ti čeští mohou zvolit i audioverzi, kterou načetl sám autor. „Vnáší do toho svou reflexi zážitků, emocí. Přidá slovo, lehce změní slovosled – a vzniká svébytný umělecký artefakt,“ dodává režisér nahrávky Michal Bureš.
Ve vlaku stoletým pamětníkem
Na cestu po kolejích křižujících starý kontinent vzal Rudiš čtenáře i v předchozí knize s názvem Winterbergova poslední cesta – v první, kterou napsal v němčině. Za svůj německojazyčný debut byl nominován na prestižní cenu Lipského knižního veletrhu. Stoletý hlavní hrdina se v doprovodu svého pečovatele vydává na železniční pouť po minulosti svého života i rakousko-uherské monarchie.
Pro české čtenáře Rudiš původně německé knihy už podruhé „nepsal“, překlad přenechal v případě obou titulů Michaele Škultéty.
Rudiš, spolu s kreslířem Jaromírem 99, tedy Jaromírem Švejdíkem, představil světu také výpravčího Aloise Nebela ve stejnojmenné komiksové trilogii. I tento hrdina ze stanice na Jesenicku se díky dráze dostane k minulým příběhům, které i po několika generacích ovlivňují současnost.
A koleje – byť nejsou železniční – propojují Rudišovu „vlakovou“ tvorbu navíc s berlínským metrem, kde se před více než dvaceti lety odehrával jeho prozaický debut Nebe pod Berlínem. Ostatně mezi Českem a Německem pendluje i sám autor, jak jinak než po železnici. Vlakem na návštěvu do Prahy doprovázel mimo jiné německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, od něhož obdržel řád za přínos ke sbližování Čechů a Němců.
Coby člen Kafka Bandu také Rudiš v obou zemích interpretuje texty tohoto německy píšícího a v Praze žijícího spisovatele.
