Vlado Milunić roztančil dům a zlidštil sídliště

Praha – Jméno českého architekta chorvatského původu Vlada Miluniče je spojeno především s Tančícím domem na pražském Rašínově nábřeží, jenž navrhl spolu s kanadsko-americkým architektem Frankem Gehrym. Proslul i svými názory na podobu pražských sídlišť či jako spoluautor řady sociálních staveb. Rodák z Chorvatska, který však od svých jinošských let žije v Česku, oslaví 3. března sedmdesáté narozeniny. Vlado (Vladimir) Milunić se narodil 3. března 1941 v Záhřebu. Od 16 let žije v Praze, kam jeho rodiče emigrovali z tehdejší Jugoslávie. Studoval architekturu na pražském Českém vysokém učení technickém, poté tři roky pracoval v Paříži. V letech 1969 až 1990 pracoval v pražských ateliérech Gama a Delta. Od roku 1990 má vlastní Studio VM (volné myšlenky).

Tančící dům na Rašínově nábřeží v Praze, jenž je asi nejslavnějším Miluničovým dílem, vznikl v polovině 90. let minulého století. Stavba tehdy vzbudila mnoho odmítavých reakcí. Později se ale stala jedním ze symbolů Prahy, údajně je po Karlově mostě a Hradčanech třetím nejfotografovanějším objektem metropole. Administrativní budova, pro svou „roztančenou“ siluetu přezdívaná i Ginger a Fred, získala řadu ocenění, mimo jiné „The Best Design Of 1996“ od amerického časopisu Time.

Barevná sídliště namísto šedivých betonových

Dalším výrazným Miluničovým počinem je obytný areál Hvězda na sídlišti Petřiny v Praze. Toto netypické barevné sídliště je řadou odborníků ceněno jako ukázkový protiklad šedivých betonových sídlišť. Právě „zlidštění“ panelových sídlišť je jedním z častých Miluničových témat. „Je třeba postavit nové stavby na volné plochy mezi paneláky, vytvořit zimní zahrady, postavit střešní nástavby. Ale je nutné, aby na každé části sídliště pracovali jiní architekti, aby to nebylo monotónní,“ poznamenává Milunić. Ukázkou jeho představ, jak by mělo sídliště vypadat, je projekt centra sídliště Malešice, který však nebyl realizován.

Miluničovo dílo se zdaleka nespecializuje jen na velké projekty, které poutají zájem médií. Například v 70. a 80. letech převážně ve spolupráci s architektem Janem Línkem v Praze realizoval řadu sociálních staveb - domovy důchodců v Bohnicích, Malešicích, Chodově a Hájích, svobodárnu sester na Proseku. A neomezuje se jen na Prahu či Českou republiku. Podle jeho projektu například vznikla atypická vila v jihočeské Plané nad Lužnicí. „Návrh vznikl krádeží. Vykradl jsem Franka Lloyda Wrighta, svého kamaráda Franka Gehryho a Bruce Goffa,“ přiznává Milunić k inspiraci největšími světovými architekty. V zahraničí se podílel například na vzniku takzvané české čtvrti v čínské Šanghaji.

Mrakodrapy na Pankráci? Kredenc na obzoru…

„Nové výškové budovy na Pankráci jsou v rozporu s tím, jak je hlavní město komponované. City Tower, to je kredenc na obzoru.“

Milunić je také častým kritikem korupce, klientelismu a dalších nešvarů, a to nejen v architektuře. Nikdy nebyl členem žádné politické strany. Svoje politické názory vyjadřuje prostřednictvím sociálně zaměřených staveb. Pravidelně vystupuje ve veřejných diskusích a v médiích proti korupci ve veřejných stavebních zakázkách, za preferenci veřejné dopravy před individuální, supermarketům, zneužívání volného trhu, nekolegiálnímu chování architektů, drsnému chování bank, pojišťoven nebo developerů. Známý je také svým odmítavým postojem k výstavbě výškových domů v Praze.

V roce 1998 byl Milunić jednou z jedenácti osobností, které při příležitosti oslav osmdesátého výročí vzniku republiky ocenil pražský magistrát. Stříbrné medaile získaly osobnosti, které se zasloužily o mezinárodní věhlas Prahy.

  • Pražský Tančící dům zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1719/171801.jpg
  • Areál Hvězda / Vlado Milunić zdroj: Wikipedie http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2361/236079.jpg
  • Atypická vila / Vlado Milunić zdroj: Wikipedie http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2361/236084.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...