Hrál trpaslíka ve filmovém Hobitovi, objevil se v seriálech Rod draka nebo Zaklínač. Skotský herec Graham McTavish nedávno navštívil pražský Comic-Con. V rozhovoru pro Českou televizi přiznal, že je sám velkým fanouškem fantasy a že by si rád zahrál v dystopickém sci-fi příběhu. „Možná je to zákon vzájemné přitažlivosti,“ poznamenal k typům rolí, do nichž ho režiséři obsazují.
Na žánru fantasy Graham McTavish oceňuje, že v něm„ můžete prozkoumávat univerzální témata na pozadí něčeho fantastického“. Vedle fantasy se hlásí také k fanouškům science fiction. Na počátku své kariéry hrál v komediálním Červeném trpaslíkovi, potěšilo by ho ale obsazení v něčem více dystopickém, jako je třeba série Vetřelec.
V McTavishově filmografii se najde řada rolí, které se dají k fantasy či sci-fi víceméně počítat. Objevil se v superhrdinském filmu Aquaman či opakovně v seriálech Preacher a Lucifer, které kromě biblického motivu spojuje i komiksový předchůdce.
„Vždy jsem miloval tento druh knih a komiksů. Mám sbírku Spider-Mana ze šedesátých let. Komiksového Preachera jsem četl ještě předtím, než jsem mohl hrát v jeho televizní adaptaci,“ přiznává McTavish.
V seriálu Cizinka se přiblížil k cestování v čase, v mysteriózních Ztracených se také spoustu věcí vymykalo logice reálného světa. McTavishovo jméno se najde i v obsazení seriálové adaptace Sapkowského ságy Zaklínač nebo v prequelu Rok Draka, který rozšiřuje už tak košatou fantasy Hru o trůny.
Fyzicky nejnáročnější role? Trpaslík v Hobitovi
Pro mnohé diváky je McTavish zejména trpaslíkem Dvalinem z filmové trilogie Hobit. „Byla to moje fyzicky nejnáročnější role kvůli váze kostýmu a nepohodlí, které způsoboval. Byl jsem v podstatě pořád uzavřený v masce, měl jsem umělý vršek hlavy a ruce. Současně jsme museli být hodně fyzicky aktivní,“ popisuje McTavish.
Za psychicky náročnou by ale tuhle ani žádnou jinou roli neoznačil. „Jako herec používám svou imaginaci a vnímám to jako příjemnou hru,“ vysvětluje. Takový přístup k herectví dodržuje při filmování i na divadle.
Jako herec se od svých rolí umí oddělit, jako divák či čtenář ale chápe, proč se lidé rádi nechávají do příběhů vtáhnout. Zvláště do těch z žánrů fantasy.
„Jednou jsem se na to zeptal fanoušků Hobita. Odpověď byla, že svět Středozemě je pro lidi bezpečným místem. A myslím, že to platí i o dalších fantaskních žánrech. Ať už postavy v těchto světech procházejí jakýmkoliv trápením, tak vy víte, že dobro nakonec zvítězí. To je utěšující pro lidi žijící ve světě, kde toto není pravidlem,“ domnívá se.
