V Rudolfinu končí rekordní výstava Krištofa Kintery. Návštěvníky láká vstup zdarma

Nahrávám video
V Rudolfinu končí rekordní výstava Krištofa Kintery
Zdroj: ČT24

Zájemci mají ve středu poslední možnost navštívit výstavu Krištofa Kintery s názvem Nervous Trees. Jubilejní stá expozice pražské Galerie Rudolfinum se stala divácky nejúspěšnější výstavou v Česku za poslední čtyři roky. V úterý počet návštěvníků přesáhl už 156 tisíc. Výstava je díky sponzorovi přístupná zdarma. Expozice měla původně trvat jen do konce listopadu, pořadatelé ji ale pro velký zájem téměř o měsíc prodloužili.

„Dílo Krištofa Kintery je výjimečné tím, že je velmi komunikativní, je nasměrované k divákům. Je to z toho důvodu, že Krištof není jenom sochař a výtvarník, ale je to také performer, člověk, který má zkušenost s prostředím divadla, scénografie a grafického designu. Mezilidská komunikace je jedním z jeho základních poslání. Není to umění uzavřené do sebe,“ uvažuje nad úspěchem expozice kurátor David Korecký.

Vysokou návštěvnost podpořila také skutečnost, že výstava je díky sponzorovi přístupná zdarma. „Těší nás, že jsme otevřeli galerii širšímu publiku, které běžně do galerie nepřijde, protože nechce obětovat nějaké peníze za vstupné,“ říká Korecký.

Zdarma zase za rok

Volný vstup mohl návštěvnost zvýšit o 25 až 30 procent, odhaduje kurátor. Zájemci chodí na výstavu opakovaně, berou s sebou děti a ušetřené peníze vloží třeba do nákupu katalogu, který se už musel dotisknout.

Spolupráce Galerie Rudolfinum se sponzorem bude pokračovat také v příštím roce. Zdarma bude opět poslední expozice roku, tentokrát půjde o výstavu malíře a sochaře Petra Písaříka.

Otázka volného vstupu do muzeí a galerií se řeší především ve veřejných institucích. V mnoha zahraničních významných muzeích jsou zdarma především z edukativních důvodů stálé expozice a platí se třeba jen za dočasné výstavy.

Podobný princip před časem zavedla Moravská galerie v Brně, respektive navrhuje návštěvníkům vstupné dobrovolné. Národní galerie díky sponzorovi odpouští vstupné dětem a studentům.

Při zahájení výstavy Krištofa Kintery v Rudolfinu zaznívaly kritické hlasy, že se koná příliš brzy poté, co měl umělec velkou výstavu v jiné veřejné instituci, Galerii hlavního města Prahy (GHMP). Před pěti lety ji v prostoru městské knihovny vidělo přes 20 tisíc lidí.

Nahrávám video
Krištof Kintera obrátil Rudolfinum naruby
Zdroj: ČT24

Současná výstava nazvaná Nervous Trees je zároveň jubilejní 100. výstavou Galerie Rudolfinum, která funguje od roku 1994. Historické sály budovy z 19. století zaplnily Kinterovy instalace především z nalezeného materiálu, zbytků různých strojů a přístrojů, které doplněné o jeho výtvory představují pozoruhodnou konfrontaci živé přírody a technologií.

Loni lákal Císař Karel IV.

Loňskou nejnavštěvovanější výstavou byla expozice Císař Karel IV. 1316–2016, kterou připravila Národní galerie s německými partnery. Za čtyři měsíce ji vidělo přes 92 tisíc návštěvníků a denní průměr činil 692 lidí.

Co do denního průměru byla ale nejvíce navštěvovaná výstava Vnímání, kterou pro českobudějovický Dům umění připravil architekt Jan Šépka. Za 24 dní jí prošlo 36 tisíc návštěvníků, tedy 1500 denně. Stejně jako Kintera byla přístupná zdarma.

Do žebříčku nejnavštěvovanějších výstav v loňském roce lze zahrnout i Slovanskou epopej se 119 tisíci návštěvníky.

V uplynulých třech letech stotisícovou hranici překročila už jen výstava Tima Burtona v GHMP v roce 2014. Vidělo ji přes 102 tisíce lidí. O rok dříve byla nejúspěšnější přehlídka plakátů Alfonse Muchy ze sbírky tenisty Ivana Lendla v Obecním domě. Za pět měsíců ji vidělo 185 tisíc návštěvníků.

Tradičně vedou žebříček tuzemské návštěvnosti výstavy staršího umění. V roce 2008 byla nejnavštěvovanější výstava Albrecht z Valdštejna a jeho doba se 150 tisíci diváky, o dva roky dříve výstava umění z doby Karla IV. připravená stejně jako ta loňská současným ředitelem NG Jiřím Fajtem. V Praze ji na Hradě vidělo přes 100 tisíc lidí, při její premiéře o rok dříve v Metropolitním muzeu v New Yorku ji navštívilo dokonce 170 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 1 hhodinou

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026
Načítání...