V Německu vám lidi nezávidí, srovnává pěvkyně Dagmar Pecková

Nahrávám video

V Praze jí doporučili, aby se raději věnovala „šibřinkám“, a tak se sebrala a odešla do Německa. Tehdy ještě východního. A odtud se jí otevřely dveře na světová jeviště. Do Česka se ale Dagmar Pecková stále vrací, v rodné Chrudimi pořádá festival Zlatá Pecka. A také hraje na divadle svou slavnou kolegyni Marii Callas. Z operní škatulky ostatně vyčnívala vždycky, nejen svým vzhledem, ale i určitým rebelstvím, které ji žene do zkoušení nových věcí. O nich, ale i třeba o vzpomínkách na setkání se zesnulou královnou Alžbětou II. mluvila Pecková v Interview ČT24.

Štítek „operní pěvkyně“ připadá Dagmar Peckové pro popis jejího uměleckého záběru příliš úzký. Nevejdou se do ní totiž koncertní provedení oper ani její výlety do jiných žánrů, třeba k písním Kurta Weilla nebo ke společnému natáčení se Spirituál kvintetem a Hradišťanem.

Královna se prý divila, že operní pěvkyně vypadá jako rockerka

Ostatně do obecných představ a mantinelů se nenechala vměstnat nikdy. Dokládá to i historka z návštěvy královny Alžběty II. v roce 1996 v Česku. Jedním z hostů na Hradě byla i Dagmar Pecková.

„Traduje se taková historka, vypravoval mi ji po akci pan prezident Havel,“ prozradila. „Přede mnou šla Lucie Bílá, která tehdy měla období briliantů a vyčesaných vlasů. A já jsem tam teda přišla s dlouhými náušnicemi, sice pravda historickými, ale ježkem a královna se údajně zeptala, jak je možné, že u nás v Čechách vypadají rockové zpěvačky jako operní pěvkyně a obráceně.“

Před královnou také zpívala, když se panovnice přišla podívat na zahájení finále fotbalového Mistrovství Evropy v roce 1996. Pocta zazpívat na trávníku ve Wembley českou hymnu připadla Peckové. „Je to kotel,“ shrnula své dojmy z vystoupení před deseti tisíci fanoušky. „Musíte tam stát přesně na povel, udeří akord a vy prostě zpíváte. Tam není čas na nějaké umění nebo rozmýšlení. Potom jsem seděla na tribuně, fandila jsem vedle Borise Beckera.“

V Německu mi dali šanci

Čeští fotbalisté tehdy hráli (a prohráli, skončili stříbrní) proti německé reprezentaci. Pecková v Německu žila od druhé poloviny osmdesátých let. „Odešla jsem do tehdejšího NDR, když mně naznačili, že na kariéru v opeře to není a že bych měla zůstat u šibřinek, jak nazval Hudební divadlo Karlín bývalý šéf Národního divadla Zdeněk Košler. Měla bych mu nosit kytky na hrob, protože tím pádem jsem byla nucena odejít za hranice. A v Německu mi tu šanci dali. Bum, otevřely se hranice na Západ a já jsem najela na velkou kariéru,“ rekapituluje Pecková.

V Německu dodnes žije. Je prý ráda, že se nemusí rozhodovat, kde je jí lépe – jestli Praha, kterou považuje za nejkrásnější město na světě, nebo dům u lesa, který obývá s rodinou. „Je to tam takové pořádné. A lidi vám tam nezávidí,“ oceňuje. „Tam lidi automaticky vědí, že když někdo něco má, tak že si to prostě vydělal, že to nenakradl. Tady když něco máte, tak se okamžitě na vás uvalí podezření, že jste to nakradl,“ sděluje svůj dojem.

Mé operní hrdinky by si zasloužily větší práci s pilníkem

Chuť zkoušet něco nového má jednašedesátiletá mezzosopranistka prý pořád. „Teď jsem za sebou nechala operu a začínám od nuly u činohry,“ upozorňuje. Začalo to inscenací Carmen y Carmen, v níž už několik sezon slavnou Bizetovu operu rozebírají s herečkou Barborou Hrzánovou. První velkou činoherní roli dostala před dvěma lety v Městském divadle v Mladé Boleslavi. Ve hře Mistrovská lekce hraje operní divu Marii Callas.

Dagmar Pecková jako Maria Callas v inscenaci Mistrovská lekce
Zdroj: Ceny Thálie/Petr Našic

„Vždycky mě v opeře šíleně štvalo, jak je v ní herectví povrchní. Ačkoliv by si hrdinky, které jsem představovala, zasloužily větší práci s pilníkem na budování charakteru. Nikdo to po mě ale nechtěl. Jsem ráda za to, že teď můžu jako čistá herečka pracovat na charakteru, který vytvářím. Strašně mě baví civilní projev bez nánosu patosu a operního velkoherectví a arogance,“ netají se.

Za ztvárnění Marie Callas si vysloužila širší nominaci na ceny Thálie. Více než dvě dekády poté, co toto ocenění obdržela za operní Carmen. Její (nejen) operní kariéru shrnuje nový dokument Stoptime Dagmar Peckové. Premiéru bude mít na mezinárodním televizním festivalu Zlatá Praha, který také mezzosopranistka se svými hosty zahájí. „Nekonvenční večer bořící žánrové hranice“ mohou sledovat i diváci České televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 56 mminutami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 22 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026
Načítání...