Underworld: Probuzení – latexový smrtonoš Selena znovu ožívá

O to víc bude kolem ní za chvíli mrtvých, neboť teď zabíjí ještě brutálněji a efektivněji než dřív. Zažila dlouhou noc, v níž uplynulo dvanáct let, ale neztratila sílu mstít se a kostit své nepřátele, což jí šlo ostatně vždycky dobře od ruky. Je chladná, jakoby byla mrtvá, jenomže „nemrtví“, do jejichž klanu patří, nemohou jen tak natáhnout brka! Ale její srdce, bušícící pod latexovým korzetem, není chladné. Je na tom mnohem hůř, neboť je zlomené! A to od chvíle, kdy do hlubiny pod přístavním molem kleslo prostřílené (a tudíž dále již prakticky nepoužitelné) tělo milovaného hybrida Michaela. Ale zdá se, že Selenino okoralé srdce bude mít ještě pro koho bít.

V hermeticky uzavřených a ostře hlídaných laboratořích společnosti Antigen, jež usiluje o definitivní likvidaci upírů a lycanů, totiž došlo k neuvěřitelnému. V kryogenní hibernaci a mrazivém oparu tekutého dusíku porodila dceru, což je v takových podmínkách pro otužilé upírky brnkačka. Ale v žilách jejího potomka, který (když je třeba) dokáže již ve dvanácti pěkně vycenit zuby, proudí zmutovaná krev, která by ho mohla učinit nejmocnějším ze všech. Proto po něm také všichni vyjedou - a smrtonosná Selena má zase pro koho žít, za koho bojovat a ve jménu čeho zabíjet.

Kam se hrabe ježek, netopýr, plch, sysel nebo myšivka na Kate Beckinsaleovou. Jejich hibernace je jenom poklidný zimní spánek, zatímco ona v tomto stavu jenom planě nehnípá, ale klidně si odrodí. Ale i kdyby se touhle dvanáctiletou nocí jen tak proklimbala, zavilí vyznavači téhle série by jí to rádi odpustili za to, že se po pauzírování v domrvené trojce opět navlékla do kůže smrtonoše, která jí tak sluší. Po Matrixu a blíže neurčeném (nikoli však zanedbatelném) počtu čínských kung-fu filmů už dnes běháním po stěnách Selena nikoho neohromí. Ale kromě Bladea neumí nikdo tak zlověstně a elegantně rozevlát dlouhý plášť jako ona, když se chystá na další kolo brutální, rukodělné řezničiny, prováděné pro dosažení větší efektivnosti většinou obouruč. 

Poprvé masila lycany v prvním Underworldu (z roku 2003), který za skromných dvaadvacet milionů dolarů natočil režisér Len Wiseman, jenž jako producent a otec-zakladatel série notně kafral (za uctivého pochlebování ostatních) i do čtyřky. V Underworld: Evolution si to upíři a vlkodlaci, s odstupem pouhých dvou let, znovu rozdali ve volném, krvelačném stylu a Kate Beckinsaleová, kterou zradila vlastní rodina, u toho samozřejmě nechyběla. A do třetice všeho zlého jsme v roce 2009 zažili Underworld: Vzpouru lycanů, kde si ve středověkém a prequelovém aranžmá vybrala Kate svůj první (a zatím jediný) time out.

Ve čtyřce, která právě míří do kin, tvůrci rozdali karty jinak, než bývá zvykem. Upíři a lycani mají na kahánku, protože lidé se už vážně nakrkli a tvrdě po nich vyjeli. A tak se ti, kteří chtěli ovládnout svět, sami stávají ohroženým druhem, jemuž hrozí vyhynutí, na čemž čile pracuje hlavně již zmiňovaná vědecká základna Antigen, z níž Selena právě vzala kramle. A to je dobře! Znovu se vrátila, a temná hra tak může pokračovat, neboť její návrat potvrzuje, že…

… smrtonoši dosud nevymřeli

Jen takoví jako oni totiž mohou být záchranou pronásledovaného klanu, nad nímž se stahují zlověstná mračna likvidační doby Temna. Věčná bojovnice Selena dokáže dát do čenichu vlkodlakům, vyrovnat se s protivenstvím vlastní upíří rasy, ale tentokrát si to bude muset rozdat i s lidmi, kteří se rozhodli všechno monstrózní a nelidské vyhladit, s výjimkou pár exemplářů na pokusy a vědecký výzkum. Jenomže nic není takové, jak by se na první pohled mohlo zdát. Mezi hrstkou apatických upírů, ukrývajících se v podzemí, kteří vypadají na to, že nemají už ani sílu, aby si hryzli, se najde bojovník, který bude krýt Seleně záda (možná i proto, že zezadu je na ní v přiléhavém latexu zajímavý pohled, proti němuž ani plachý vampír není imunní). A v temných zapadlých uličkách nejmenované megapole se míhají kosmaté noční stíny, významně připomínající zlověstné siluety vlkodlaků, nad nimiž zřejmě někdo hodně nahoře drží zrádcovskou, ochrannou ruku.

Aby toho nebylo málo: v Antigenu právě přivazují její dceru na operační stůl a šéf tohoto podezřelého podniku, slizký a nelítostný Dr. Jacob Lane pouští ze řetězu superlycana, který cvičně prohodí ulicí pár aut a natěšeně čeká, až bude moci Seleně, která na něj evidentně nemá, natrhnou triko(t). Svět se změnil, nepřátel přibylo a ti, kteří jej chtěli původně ovládnout, teď musí zachránit především svoji bledou kůži. Na jedny útlé upíří ruce je toho až dost!

Jako story je to blbé, hloupé, naivní a zbytečné…

… což je ale v zásadě jedno, neboť tady v žádném případě nejde o inteligentní příběh a smysluplný scénář, ale o latentní a ultimativní řežbu. Takhle je tato série konstruována a takto to pochopil i švédský režijní tandem Måns Mårlind – Björn Stein, kteří tu dali fanklubu Underworldu, co jeho jest. Sedmdesát pět milionů dolarů (zatím nejdražší díl série) je na realizaci místy i vidět, na rozdíl od téměř neviditelného, neboť permanentním přítmím zahaleného 3D formátu. Na začátku, v duchu provařené teze o opakování, které je matkou moudrosti, zařadili průřez minulým, aby se sklerotický milovník chytil a ten, kdo se s Underworldem bude seznamovat poprvé, věděl, kdo je kdo, a neztrácel ve stříkancích krve orientaci. A pak už následuje do šedomodré tónovaná, téměř permanentní a vcelku zručně odvedená nakládačka, kde si to na doraz rozdává každý s každým, vyhřezlých vnitřností, zuhelnatělých mrtvol a záběrů krví potřísněné holčičky přibývá, protože tohle je ta pravá zábava pro milovníky téhle série, takhle to mají rádi a takhle to chtějí. 

A neutavitelná Kate jim to dopřává, a to spíše ve stylu vyvražďovačky Resident Evil a Mily Jovovichové nežli v romantické upírsko-vlkodlačí měkotě Twilight (kde Bella, zbouchnutá upírem, spolu s námi momentálně čeká, co v závěru zatím posledního dílu vlastně porodila). Tyhle tvrdé holky, podobně jako Brutální Nikita, jdou vlastní krvavou cestou, s ničím se moc nemažou, a přestože jim sem tam nějaký chlápek v jejich řezničině vypomůže, v zásadě si vystačí samy.

Že to je amorální, mělké nízké a plytké, hnusné a odsouzeníhodné? Bodejť by nebylo! Že tomu chybí kloudná myšlenka, smysluplný děj či alespoň náznak katarze. To si pište, že ano! Že vám to bude zvedat žaludek, až vás to zvedne i k předčasnému odchodu z kina. Ani to nelze vyloučit. A že vás to duševně neobohatí a citově nenaplní, to berte jako tutovku. A že je zaděláno na další pokračování, v němž bude řádit Eve, na to vemte jed! Jak tohle přežít a nezačít výt s vlkodlaky? Vcelku jednoduše, není to žádná věda. Stačí jen vypnout mozek a přepnout na první signální. Co dokáží vyšší živočichové, svedeme přece taky.

Underworld: Probuzení / Underworld: Awakening (2012). Režie: Måns Mårlind, Björn Stein.
Zdroj: ČT24/Falcon

UNDERWORLD: AWAKENING. USA 2011, 89 min, české titulky, od 15 let, 2D + 3D. Režie: Måns Mårlind, Björn Stein. Scénář: Len Wiseman, John Hlavin, J. Michael Straczynski, Allison Burnett. Kamera: Scott Kevan. Hudba: Paul Haslinger. Hrají: Kate Beckinsaleová (Selene), Stephen Rea (Dr. Jakob Lane), Michael Ealy (Sebastian), Theo James (David), India Eisleyová (Eve), Charles Dance (Thomas). V kinech od 19. prosince 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 13 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 13 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 15 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 18 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...