Ukázky Velkého knižního čtvrtka: Čechov i americký Rozparovač vedli tajné životy

Jaký byl život autora Tří mužů ve člunu? Co vyváděl básník Apollinaire? A co si myslí polský autor o Věře Čáslavské? Velký knižní čtvrtek uvádí opět v jeden den na pulty patnáct novinek. Spojuje je především zájem o příběhy skutečných lidí. Více napoví ukázky.

Alison Andersonová: Letní host. Napsal Anton Pavlovič Čechov román, který zmizel? Podle deníku nevidomé lékařky Ziny, která s ním strávila léto, to tak bylo. Její deník skrývá i další tajemství a možná také záchranu pro majitelku krachujícího nakladatelství, která zápisky o více než sto let později objeví.

Mariusz Surosz: Ach, ty Češky! Polský novinář, žiijící v Praze, o Češích už vydal před pár lety soubor esejů nazvaných Pepíci. V novince se podělil o svůj pohled na české ženy a s nimi spojenou historii: od herečky Adiny Mandlové po gymnastku Věru Čáslavskou.

Ve světle nebo ve stínu. Sedmnáct autorů se nechalo inspirovat díly amerického realistického malíře Edwarda Hoppera k vlastním příběhům. Jsou to příběhy romantické, detektivní i hororové.

Jessie Burtonová: Múza. Po debutovém historickém románu Miniaturista z Amsterodamu 17. století napsala anglická spisovatelka román, v němž se prolínají dvě linie z různých zemí i let minulého století. I v této knize se mnohé zápletky točí kolem obrazů.

Eugen Ovidiu Chirovici: Kniha zrcadel. Román v románu. Literární agent pátrá po konci nedokončeného rukopisu, jehož autor byl zavražděn za dosud neobjasněných okolností.

Petra Dvořáková: Každý má svou lajnu. O florbalu, prvních láskách a ceně vítězství vypráví příběh dvou sourozenců.

Julia Hartwigová: Apollinaire. I když v názvu knihy polské autorky a překladatelky je jméno avantgardního básníka Guillauma Apollinaira, kniha nechá nahlédnout do osudu i dalších literátů či malířů a uměleckého života bohémské Paříže počátku minulého století. 

Lenka Horňáková-Civade: Marie a Magdaleny. Francouzská prvotina české spisovatelky žijící více než dvacet let ve Francii, kde byl její debut mimo jiné ve výběru Renaudotovy ceny. Rodinná sága o třech ženách ze tří generací, jejich láskách a naději.

Jerome Klapka Jerome: Čas mého života. Autografie autora knihy Tři muži ve člunu. Svůj životopis vydal v roce 1926, rok před smrtí.

Jozef Kollár: 55 minut mezi životem a smrtí. Publikace popisující odvážné útěky ze socialistického Československa za železnou oponu.

Erik Larson: Ďábel v Bílém městě. Beletrizovaná literatura faktu o americkém Jacku Rozparovači. H. H. Holmes v roce 1893 v Chicagu zavraždil desítky, možná až stovky žen ve svém domě, plném bludišť, mučíren a propadlišť. O tomto masovém vrahovi vzniká také film v režii Martina Scorseseho a s Leonardem DiCapriem v hlavní roli.

Hanna Lindbergová:  Stockholm - Přísně tajné. Thriller ze současného Stockholmu. V tamních luxusních klubech se propletou osudy nezaměstnané novinářky a majitele pánského časopisu.

Jeannette Walls: Skleněný zámek. Životopisný příběh americké spisovatelky, která se svými sourozenci a rodiči vyrůstala v hippie rodině, kde vládla svoboda, ale také nejistota.

Jennifer Teegeová: Můj dědeček by mě popravil. Dceři německé matky a nigerijského otce obrátila život naruby fotografie, kterou objevila až v dospělosti. Zjistila z ní, že je vnučkou Amona Götha, velitele koncentračního tábora Plaszow. To ji přivedlo k rozkrývání rodinné minulosti. (Ukázka není k dispozici.)

Petr Bergmann: Krkonoše. Karkonosze. Riesengebirge. Sběratel Petr Bergmann představuje Krkonoše na 150 rytinách a litografiích, které pohoří zachycují od poloviny 18. století až do začátku 20. století. (Ukázka není k dispozici.)

Načítání...