V nevelké, skoro až intimní galerii Září v Praze 7 potěší ty, kteří mají rádi věci nevšední až bláznivé, výstava s názvem „Simona Kafková Dříve a nyní“. Osobitě vyjadřující se výtvarnice zde vystavuje své umělecké artefakty v podobě brýlí, které dělávala dříve, a stejně tak „uhozené“ šperky ze své nynější tvorby.
Při prvním pohledu na Simonino dílo je zřejmé, že se její šperky dají nosit jen obtížně a brýle s notnou dávkou odvahy a smyslem pro nadsázku či záměrem provokovat, náhodného návštěvníka napadne, že se umělkyně snad zbláznila. Teprve ve chvíli, kdy začneme jednotlivé věci, původně zařazené do kategorie užité umění, vnímat jako samostatná umělecká díla, jsme schopni ocenit hravost a nápaditost výtvarnice. Její bývalý manžel a současný mecenáš, jak sám hrdě uvádí, diplomat Tomáš Kafka, to trefně vystihl, když prohlásil, že Simona vytváří „nepraktické věci z oblasti užitého umění“.
Nepraktičnost spojená s předměty užitého charakteru vytváří napětí, které dráždí, provokuje a nutí k reakci. Někdo hravé, přesto řemeslně dokononale zvládnuté věci nekompromisně odmítne, jiný je nadšeně přijme, lhostejnost se neobjevuje. V tomto směru splňuje Simonino dílo základní předpoklad umění - zaujmout. Všední, průměrné umění se zde nekoná. Je evidentní, že Simonu Kafkovou všednost k smrti nudí a má potřebu běžné věci modifikovat a přetvářet tak, že jim dodává něhu, krásu, tajemno, humor i dramatičnost, a záměrně potlačuje fádní, protože předpokládanou praktičnost.
Svět Simony Kafkové stojí za to navštívit a netřeba hodnotit a kalkulovat. Přínosnější je nechat se vtáhnout do hravého světa fantazie, barevnosti a hřejivé kreativnosti, která dokáže každodennost přetvořit ve výjimečnou událost. Cesta k takovému zážitku není složitá, stačí si jen na výstavě nasadit některé z brýlí na nos a podívat se do zrcadla. Blažený pocit bláznovství se dostaví okamžitě.
Simona Kafková studovala Střední odbornou školu výtvarnou, po které prošla hned několika zaměstnáními, po třech letech nastoupila na vysněný obor VŠUP - šperk a glyptika. Po roce 1989 se ateliér na VŠUP přejmenoval na Kov a šperk s novým profesorem V. K. Novákem, který studentům konečně umožnil rozvinout vlastní nápady.
V roce 1991 Simona školu na 2 roky přerušila, vdala se a odjela s manželem Tomášem do Berlína jako manželka diplomata. Tam měla možnost pracovat v porcelánové manufaktuře. V roce 1994 dokončila VŠUP kolekcí brýlí a porcelánků. Vystavovala na oborových výstavách v Praze (Mánes, Veletržní plác, Jízdárna Pražského hradu…), Liberci, Jablonci, Brně.
„V roce 1996 jsem byla vyzvaná i na Schmuckscene '96 do Mnichova. Moje kousky se ukázaly na výstavě Exotismy ve výtvarném umění XX. století v Čechách a na Moravě v roce 2008 a Pravěký a současný šperk v roce 2013 v Severočeském muzeu v Liberci,“ doplnila výtvarnice.
V letech 1999-2013 Simona pracovala v Divadle Na zábradlí jako výtvarnice divadla a provozní grafička.
Simona Kafková - Dříve a nyní / Galerie Září, Heřmanova 33, Praha 7. Od 14. dubna do 8. května. Úterý až pátek od 13 hodin do 19 hodin.
