Toyen se vrátila do Paříže díky výstavě

Nahrávám video

V roce, kdy si Francie a Česko předávají předsednictví Evropské unie, si Paříž připomíná umělkyni, která byla doma v obou zemích. Do francouzské metropole se po Praze a Hamburku přestěhovala velká výstava o surrealistické výtvarnici Toyen. Doplnila ji další díla ze soukromých sbírek.

Marie Čermínová alias Toyen je považována za jednu z nejvýznamnějších českých výtvarných umělkyň dvacátého století. A především za jednu z největších osobností surrealismu. Osobnost Toyen je podobně originální jako její dílo. Postavila se autoritám, popřela tradiční ženskou roli, chodila oblečená ve smokingu, s motýlkem u krku a mluvila o sobě zásadně v mužském rodě.

Francie se pro Toyen stala druhou vlastí. Od dvacátých let se pohybovala kolem surrealistické skupiny spojené s André Bretonem. Po druhé světové válce se do Paříže přestěhovala natrvalo. Ve městě nad Seinou také v listopadu roku 1980 zemřela.

(Ne)známá Toyen

Výstava v Pařížském muzeu moderního umění představuje nyní sto padesát jejích děl. Některá, vypůjčená ze soukromých sbírek, jsou vystavena vůbec poprvé. „Od výstavy si slibuji, že díky ní bude Toyen znovu objevena pro pařížské publikum,“ přeje si ředitel Českého centra v Paříži Jiří Hnilica.

„Návštěvníci mohou objevit všechno, co Tyen vytvořila před příjezdem do Paříže, tato část její tvorby je ve Francii téměř neznámá,“ upřesnila kurátorka výstavy Annie Le Brunová, která se s Toyen přátelila.

Osobnost meziválečné avantgardy připomínají v hlavním městě Francie rovněž reprodukce děl na plotě Českého velvyslanectví a také scénické čtení či animovaný film inspirovaný maskami Toyen. „Člověk si hned vzpomene na koláže, které jsou nedílnou součástí experimentálních filmů,“ poznamenal režisér snímku Joseph Paris.

Výstava věnovaná Toyen skončí v červenci, tedy v měsíci, který propojí Francii a Českou republiku i jiným způsobem. Česko totiž k prvnímu červenci v čele Rady Evropské unie vystřídá právě Francii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.
před 6 hhodinami

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
16. 10. 2026‌‌

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
16. 10. 2026‌‌

V Divočině hledají Issová, Vlasák a Loj přežití i smíření

Kláru Issovou, Juraje Loje a Jana Vlasáka propojilo od 15. října v kinech psychologické rodinné drama Divočina. Film otevírá témata toxických vztahů, skrytého domácího násilí i fenoménu prepperství. Jde o celovečerní debut režisérky Evženie Brabcové.
16. 10. 2026‌‌

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
15. 10. 2026‌‌

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
15. 10. 2026‌‌

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
15. 10. 2026‌‌

Zemřel fejetonista Rudolf Křesťan

Zemřel spisovatel a publicista Rudolf Křesťan, bylo mu 83 let. Nejvíc ho proslavily fejetony, jichž napsal přes tři tisíce. Krátké humorné texty založené na nadsázce, recesi a slovních hříčkách psal pro časopisy, vydával je i knižně, znali ho rozhlasoví posluchači i televizní diváci.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.