Tolkien psal základy fantasy „krví svého srdce“. Narodil se před 130 lety

Na lingvistických základech postavil rozsáhlý fantaskní svět, který si za dekády jeho existence zamilovaly miliony fanoušků po celém světě. Oxfordský profesor John Ronald Reuel Tolkien představil okouzlující Středozemi pohádkovým románem Hobit, na nějž později navázal trilogií Pán prstenů a také kronikou Silmarillion. Britský spisovatel se narodil před 130 lety – 3. ledna 1892.

Tolkienův příběh se začal psát v jihoafrickém Bloemfonteinu, dětství ale spisovatel prožil v Sareholu poblíž Birminghamu, odkud pocházeli jeho rodiče. Na pohled rutinní biografický exkurs ozvláštňuje fakt, že právě Sarehol podle Tolkiena poskytl základy, na nichž vznikla Středozemě: „Všechno začalo při pohledu na velšské nápisy na nákladních vagonech. Divná jména, která jsem nedovedl vyslovit, mne vábila,“ prohlásil o své inspiraci.

Cesta do Hobitína či k prstenu moci ale byla ještě dlouhá a vedla přes studia staroanglické literatury. V témže oboru se Tolkien stal profesorem a zasvětil mu své publikační počátky – vedle odborných statí vydal Slovník střední angličtiny nebo středověkou romanci Sir Gawain a Zelený rytíř.

Ikonické dílo začínající větou „V jisté podzemní noře bydlel jeden hobit“ spatřilo světlo světa 21. září 1937 zásluhou rodinné přítelkyně Elaine Griffithsové, která Tolkienovy texty ukázala ve svém domovském nakladatelství George Allen & Unwin. Autor původně dobrodružství Bilba Pytlíka napsal pro své syny a o publikaci neusiloval.

11 minut
Jan Kozák: Tolkien vytvořil hluboce propracovaný svět
Zdroj: ČT24

Předurčen překonat dobu

Úspěch hobitího dobrodružství nakladatele vedl k tomu, aby Tolkiena vyzval k pokračování. Ten k tisku neúspěšně nabízel (stále nedopsaný) Silmarillion, archetypální dějiny fiktivního světa, na němž pracoval už od počátku 20. století. Allen & Unwin ovšem takovou možnost odmítli – chtěli pokračování hobitova příběhu a neodradilo je ani Tolkienovo upozornění, že vzhledem k povinnostem na oxfordské univerzitě bude psát nový text pomalu a dlouho. Dílo mu nakonec zabralo dvanáct let.

Původně Tolkien zamýšlel poslat na další dobrodružnou výpravu Bilba Pytlíka, záhy ale rozvinul myšlenku mocného prstenu, kolem nějž upředl rozsáhlý konflikt dobra se zlem. „Při psaní Tolkien rozhodně věřil, že dělá víc, než pouze vymýšlí příběh,“ uvedl později jeho životopisec Humphrey Carpenter. „Cítil, nebo spíš doufal, že jeho příběhy jsou v jistém smyslu ztělesněním hluboké pravdy.“

Pána prstenů Tolkien nikdy nechápal jako trilogii a příběh společenstva chtěl vydat v jediném svazku. Poválečný nedostatek papíru, náklady na tisk map i snaha o kumulovaný výdělek ovšem vedly nakladatele k tomu, že autora přesvědčili, aby příběh rozdělil do tří dílů: Společenstvo prstenu, Dvě věže a Návrat krále. S názvem závěrečné části přitom Tolkien nesouhlasil, argumentoval tím, že z děje příliš prozrazuje.

Dobová kritika vnímala Pána prstenů rozporuplně. Kritik New York Times Judith Shulevitz Tolkienovi vytýkal pedantství literárního stylu a kritik Richard Jenkyns v New Republic vznášel výhrady k psychologicky plochým postavám. Sunday Telegraph naopak tvrdil, že se Pán prstenů zařadí mezi největší díla fantastiky 20. století a New York Herald Tribune ve své recenzi konstatoval, že Tolkienovo dílo je předurčeno k tomu překonat naši dobu.

Středozemě na plátně a obrazovce

Právě poslední zmiňovaný text byl realitě nejblíž – z Tolkienova díla se stal základ fantastické literatury, k němuž autoři odkazují dodnes. Středozemě je tahákem i z komerčního hlediska, čemuž napomohlo filmové zpracování Petera Jacksona, jehož první díl nedávno oslavil dvě desetiletí existence.

Jackson kromě Pána prstenů zfilmoval – s už menším úspěchem – také Hobita. V současnosti připravuje Amazon seriál dějově zasazený před obě jmenovaná díla, do druhého věku Středozemě, přičemž materiál sbírají tvůrci především ze Silmarillionu.

Do ledna loňského roku spravoval Tolkienovo dílo jeho syn Christopher. Než zemřel, připravil k vydání nejen zmiňovanou kroniku, ale také Nedokončené příběhy sestavené z Tolkienových poznámek a náčrtů či temný román Húrinovy děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
včera v 15:30

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
včera v 14:49

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
včera v 11:20

V Lipníku nad Bečvou vyrábějí pro Hollywood historické lodě

Plaví se na nich hrdinové celosvětově úspěšných seriálů Hra o trůny, Vikingové nebo snímku Letopisy Narnie. Historické lodě ale vznikly v Česku, v garáži v Lipníku nad Bečvou. Dvě fantasy plavidla se objevila i v Oscarem letos oceněném muzikálu Čarodějka.
včera v 09:30

Unikátní barevné záběry prezidenta Beneše přinesl nový dokument

V předvečer výročí tragických událostí 15. března 1939, kdy začala nacistická okupace Československa, odvysílala Česká televize dokument, který přináší dosud nezveřejněné barevné záběry prezidenta Edvarda Beneše. Autoři snímku našli unikátní záběry v archivu loni na podzim.
14. 3. 2025

Izraelec a Palestinec spolu natočili film, jinak ale Žádná jiná země rozděluje

Palestinec Basel Adra a Izraelec Yuval Abraham pocházejí ze států, které v dlouhotrvajícím konfliktu patří každý na opačnou stranu. Přesto tito dva muži společně natočili dokument. Snímek Žádná jiná země získal řadu festivalových cen a také Oscara. Navzdory společné tvorbě Adry a Abrahama ale dál rozděluje. Naposledy v Miami Beach, kde kvůli projekci snímku chtěl starosta nechat zavřít kino.
14. 3. 2025

Juniorský balet Národního divadla Brno přináší meditaci i emoce

Juniorský soubor baletu Národního divadla Brno představuje tři nové choreografie. Vypráví v nich tři příběhy: o vnitřním souboji, o hledání ticha v přehlcené společnosti a o dramatickém soužití uvnitř jedné rodiny.
14. 3. 2025
Načítání...