Kde leží Středozem? Tolkienovu fantazii a skutečnost srovnává kniha

Pána prstenů, ať již knižní, nebo filmovou verzi, zná snad každý. Kniha Johna Gartha Světy J. R. R. Tolkiena přibližuje skutečná místa, která byla – téměř s určitostí – předobrazem všech těch magických kulis, jimiž Tolkien své fantastické příběhy zaplnil a ilustroval.

Tolkienovská literatura je skutečně bohatá, dokládá tak nejen zájem badatelů o jeho dílo, ale stejně tak zájem čtenářů jeho fantastických příběhů.

Vedle literárně-vědných či životopisných prací ovšem vznikají rovněž díla zabývající se tolkienovským odkazem z jiného úhlu pohledu – v češtině tak máme například vydání přibližující různé ilustrátory jeho knih, máme i knižní vydání map Středozemě, sestavených a vykreslených podle románových předloh. To vše se ovšem pohybuje v rovině Tolkienovy fantasie, vychází z ní a reaguje na ni.

Jiná planeta, nebo skutečná místa?

John Garth na to ve své knize šel jinak, a aby to bylo úplně jasné, název knihy ještě doplnil podtitulem „Místa, která inspirovala Středozem“. Návodem k tomu, co si pod tím máme představit, by mohly být hned dva výroky samotného Tolkiena:

„Řada recenzentů má za to, že Středozem se nachází na jiné planetě“ a pak: „Své předlohy si vybírám jako každý – ze ‚života', který znám“. Jakoby nám tím říkal, podívejte se kolem sebe a tam hledejte, tam najdete vše, co mě inspirovalo a co jsem, přetavené, vložil do stránek svých knih.

Garth si vzal Tolkienovy rady k srdci, a jak sám píše, „předkládá mnoho svých teorií o tom, co inspirovalo ‚legendárium' Středozemě, krom toho i řadu přesvědčivých a pozoruhodných závěrů jiných autorů“.

Šel tak v Tolkienových stopách a při rozhodování, zda to či ono místo mohlo posléze skončit v příbězích Středozemě, hledá nejen fyzickou podobu nalezených lokací, ale zaměřuje se i na „skutečná a imaginární místa, která Tolkien znal ze své četby“. Zároveň bere v potaz i kombinaci polohy, ekologie, kultury, názvosloví a další faktory. Vše činí srozumitelně, s mnoha odkazy.

Obrazové důkazy

Garth postupně prochází Anglii a její odraz v hobitím Kraji, poté se zaměřuje na „širší kulturní vlivy na národy, jazyky a kosmologii Středozemě“, probírá i vztah elfů a skutečné Anglie, podrobně se věnuje zachycení a odrazu vodstev, včetně moře, lesů a hor.

Vše dokumentuje jak fotografiemi či dalším důkazním obrazovým materiálem, tak ilustracemi z Tolkienových děl. Jistě zajímavé je pak zařazení kreseb samotného Tolkiena. Pro lepší přehlednost je text doplněn mnoha vysvětlujícím boxíky, jako třeba Nepřátelský svět, Mytologie pro Anglii či Jména řek.

Světy J. R. R. Tolkiena jsou tak další cennou položkou ve stále narůstající literatuře zasvěcené jak Tolkienovi, tak jeho knihám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 4 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 5 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...