Timothy Snyder zasévá do Černé země jiný pohled na holocaust

Dvacet zemí celého světa v pátek pokryje Černá zem - nové knižní dílo amerického historika Timothyho Snydera. Podle nakladatelů podstatným způsobem mění zažité chápání holocaustu. V překladu Martina Pokorného ji v české verzi vydávají Prostor s Pasekou. Snyder se proslavil jako autor mezinárodního bestselleru Krvavé země.

Timothy Snyder / Černá zem
Zdroj: Paseka

Černá zem si klade otázku, co masové vraždění umožnilo a proč se jeho průběh v jednotlivých zemích okupovaných nacisty lišil. Vychází z dosud historiky opomíjených pramenů východní provenience a zapomenutých svědectví přeživších z východní fronty.

Hlavní otázka: Kdo

V knize předkládá výklad antisemitské ideologie a přehled její implementace v jednotlivých zemích v letech 1939 až 1945. Ptá se, kdo přišel s myšlenkou „konečného řešení židovské otázky“, jak vznikly politické a společenské podmínky k jejímu uskutečnění, kdo zabíjel a kdo byl přímým spolupachatelem, kdo naopak pomáhal a zachraňoval a kdo určoval, která jména mají zůstat v historické paměti a která z ní naopak mají zmizet.

Autor je obzvláště sdělný tam, kde se zabývá vztahy mezi německými okupanty a místními kolaboranty ve východní Evropě. Mnozí z nich ztotožňovali předchozí brutální sovětskou agresi s údajným světovým židovským spiknutím, jak ho prezentovali nacisté. Genocida na Ukrajině se dá podle Snydera vykládat jako společný výtvor okupantů a okupovaných. Hromadné vraždění evropských Židů se v Snyderově rozboru ukazuje jako skrytý základ mnoha prvků poválečného politického a společenského uspořádání východní Evropy a také jako trvalá hrozba.

Timothy Snyder při převzetí Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových
Zdroj: ČTK

Letos 5. října Timothy Snyder převzal Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. „Nabídl nám, ať se zamyslíme nad tím, nakolik jsme se my sami podíleli na hrůzách druhé světové války, na rostoucí nenávisti a antisemitismu, které vedly k útlaku či pronásledování Židů ve většině našeho prostoru ještě předtím, než přišlo nacistické Německo s plánem konečného řešení,“ uvedl tehdy ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 14 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 14 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 16 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 19 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...