Tak krásné sklo, až k sežrání

Praha - Muzeum Kampa uspořádalo výstavu významným českým sklářům. René a Miluše Roubíčkovi jsou v expozici nazvané Sklo – a proč ne! prezentováni poučeným průřezem jejich tvorby. René Roubíček se představuje několika okruhy své práce. K základním tématům patří sloupy, které vytváří od raného období až do současnosti. Zajímavé jsou i poslední rozměrné objekty, ve kterých využívá kovy v jednoduchých geometrických tvarech. Miluše Roubíčková-Kytková vychází z každodenní reality, zajímají ji všední motivy. Mezi její nejznámější témata patří květy, ztvárňovala i běžné předměty, s nimiž se každý den můžeme setkat, jako jsou zavařovací sklenice, krabice, pytlíky apod. Výstava potrvá do 24. února 2013.

8 minut
Muzeum Kampa uspořádalo výstavu významným českým sklářům
Zdroj: ČT24

„Za milníky Roubíčkovy tvůrčí cesty lze považovat jeho podíl na expozicích československých pavilonů na Světových výstavách. Dospěl k názoru, že sklo v komorním i monumentálním formátu, plošné i objemové, nachází výraz sochařským pojetím v úloze prostorového činitele v souhře s architekturou,“ řekl v úvodním slovu při vernisáži historik umění Jiří Šetlík, který dále připomněl, že za tento koncept pod názvem „sklo – hmota – tvar – výraz“ mu tehdy mezinárodní porota udělila Grand Prix.

Expozice reflektuje i Roubíčkovu účast na Světové výstavě v Montrealu roku 1967, kde vystavil skupinu jak foukaných, tak z tekoucího skla u pece formovaných plastik. Do prostoru vztyčil ze skleněné tyčoviny vymodelované útvary, připomínající stromořadí. Odlesky světla v jejich úponcích i větvích jim dodávaly dojem pohybu, který zajistila tryskající voda v realizované fontáně.

  • Muzeum Kampa / Sklo - a proč ne I.! (René Roubíček) autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24
  • René Roubíček autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24

„Různé varianty zmíněných tvarů slavily úspěch na výstavách doma i po světě – v Sao Paulu, Rio de Janeiru, Káhiře, Moskvě a evropských kulturních metropolích. Dvě monumentální skladby s jasným tematickým určením vytvořil pro československý pavilon na Expo´70 v japonské Ósace. Emoce vzbuzovala kompozice Mrak (jejíž poselství aktualizovaly děje v autorově vlasti). Nemenší ohlas měla kompozice Pocta Mikuláši Koperníkovi, v níž se dotkl nejen slavných dějin Prahy, avšak otázek rozměru prostoru, za jehož součást pokládal vesmír,“ podotkl dále historik.

René Roubíček se stal duší mezinárodních sklářských sympozií v Nové Boru (od roku 1982) i dalších, pořádaných v zahraničí. O své zkušenosti se dělil na přednáškách v Německu, Americe i Japonsku. Od zmíněné Velké ceny z bruselského Expo´58 přibývalo ocenění jeho tvorby, mezi jiným československou státní cenou (1967), zlatou a stříbrnou medailí na výstavě Exempla v Mnichově (1969, 1970), ziskem Glaspreis v Coburgu (1977, 1985) a předtím cenou za skleněné plastiky v Lucernu (1980).

  • Muzeum Kampa / Sklo - a proč ne I.! (René Roubíček) autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4222/422181.jpg
  • Muzeum Kampa / Sklo - a proč ne I.! (René Roubíček) autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4222/422183.jpg
  • Muzeum Kampa / Sklo - a proč ne I.! (René Roubíček) autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4222/422180.jpg
  • Muzeum Kampa / Sklo - a proč ne I.! (René Roubíček) autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4222/422179.jpg

Miluše Roubíčková našla vlastní koncepci skla ve stavbě tvaru rozličných nádob, přizpůsobených proporcemi k užitku i dekoraci interiéru. Širší výběr ze své tvorby s úspěchem představila v Montrealu na Expo´67. Obsahoval pestře barevné kytice s poupaty i rozvinutými květy na protáhlých stoncích, zasazenými do váz.

„Domácky působily do skleněné podoby převedené moučníky či bábovky, odvozené z těch, které doma připravovala pro své blízké i hosty. Čerpala ze všeho, co jí poskytovala zahrada kolem domu nebo provoz kuchyně. Dovedla dát lákavou příchuť ovoci na podnosech, jímž obohacovala jídelníček. Tím se zcela osobitě přihlásila ke koncepci skleněné plastiky,“ komentuje dílo výtvarnice Šetlík.

  • Muzeum Kampa / Sklo - a proč ne I.! (Miluše Roubíčková-Kytková) autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24
  • Muzeum Kampa / Sklo - a proč ne I.! (Miluše Roubíčková-Kytková) autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24

Objevování půvabu každodennosti se stalo dominantním zdrojem její výpovědi o světě. Stále ale zůstávala v okruhu někdy vážného, někdy humorného pozorování dámského světa. „Ohlédnutí za celoživotní tvorbou Miluše Roubíčkové dokládá její výjimečnost. Od 80. let se zúčastňovala na mezinárodních sklářských sympoziích v Novém Boru i v zahraničí. Její díla, jež byla oceněna řadou cen v její vlasti i ve světě, jsou zastoupena v prestižních soukromých a veřejných sbírkách galerií a muzeí. Kromě jiného byly realizovány i její návrhy lustrů z hutně tvarovaného skla,“ uzavírá Jiří Šetlík.

  • Muzeum Kampa / Sklo - a proč ne I.! (Miluše Roubíčková-Kytková) autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4222/422191.jpg
  • Muzeum Kampa / Sklo - a proč ne I.! (Miluše Roubíčková-Kytková) autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4222/422190.jpg
  • Muzeum Kampa / Sklo - a proč ne I.! (Miluše Roubíčková-Kytková) autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4222/422188.jpg
  • Muzeum Kampa / Sklo - a proč ne I.! (Miluše Roubíčková-Kytková) autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4222/422186.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
včera v 16:16

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...