Svitavy - V Městském muzeu a galerii Svitavy byla instalována nová stálá expozice s názvem Hledání hvězdy Davidovy, Oskar Schindler - spravedlivý mezi národy. Výstava vzniklá ke 100. výročí narození tohoto kontroverzního svitavského rodáka předkládá hlavně fakta, Schindlera neoslavuje ani neodsuzuje.
Svitavské muzeum představuje Oskara Schindlera
Oskar Schindler za druhé světové války ve svých podnicích v Polsku a na Svitavsku zaměstnával více než 1000 Poláků, později Židů. Ti díky tomu unikli koncentračním táborům, jejich zaměstnavatel na levné pracovní síle zbohatl.
„V roce 1994 mu byl vybudován památník v parku Jana Palacha, před zhruba deseti lety jsme uspořádali také setkání pamětníků a odborné sympozium. Bohužel, Schindlerovi Židé už dnes většinou nežijí nebo jsou v tak špatném zdravotním stavu, že nemohou přijet,“ připomněla dřívější připomenutí osobnosti, proslavené zejména v 90. letech filmem Stevena Spielberga, ředitelka muzea Blanka Čuhelová.
Příběh Oskara Schindlera popisují chronologicky poskládané panely s unikátními dobovými fotografiemi a dokumenty, z nichž některé dosud nebyly zveřejněny. Období holocaustu připomínají i autentické výpovědi v počítačové projekci, k vidění budou i záběry ze Schindlerovy továrny a přepisy významných dokumentů.
Na projektu se podíleli například odborníci z Židovského muzea v Praze, Památníku holocaustu v Jad Vašem, Jagellonské univerzity v Krakově i řada Schindlerových židovských zaměstnanců. Výstava bude sloužit i školám při výuce o holocaustu, muzeum uspořádá na toto téma přednášky a besedy a vytiskne pracovní listy.
Schindler se stal v roce 1935 členem Henleinovy Sudetoněmecké strany, začal rovněž pracovat jako agent Abwehru - nacistické výzvědné služby. Ve své rodném městě dostal přezdívku Schindler - gauner. Za špionáž byl v roce 1938 zatčen a odsouzen k tresti smrti, od popravy jej však zachránila Mnichovská dohoda a Schindler byl jako politický vězeň propuštěn. Po okupaci Československa vstoupil do NSDAP. Po německé invazi do Polska se stal arizátorem židovským majitelům zabavené krakovské továrny na smaltované výrobky. V jeho továrně pracovalo okolo 1000 dělníků, z toho asi polovina Židů z krakovského ghetta. Po přesunu ghetta do koncentračního tábora v Pľaszowě se Schindler domluvil s velitelem tábora na přesunu asi 600 až 700 Židů do pobočního tábora u továrny, kde mohli být v relativním bezpečí.
Na podzim 1944 zorganizoval před blížící se Rudou armádou přesun necelé tisícovky svých dělníků včetně několika malých dětí do továrny v Brněnci na Svitavsku, která byla rovněž arizovaným židovským majetkem. Zde se „Schindlerovi Židé“, asi 700 mužů a 300 žen, spolu s totálně nasazenými Poláky až do konce války vyráběli protiletadlovou munici.
Schindler působil po roce 1945 v Německu, později emigroval do Argentiny, kde neúspěšně podnikal v chovu dobytka. Později přijal pozvání několika Židů ze své bývalé továrny do Izraele, kde nějakou dobu žil díky jejich finanční podpoře a pracoval také jako vrátný v muzeu. V roce 1958 se vrátil do Německa, následovala série dalších neúspěšných pokusů o podnikání. Zemřel 9. října 1974 v Hildesheimu v Německu, pohřben je na římsko-katolickém hřbitově na hoře Sion v Jeruzalémě. Od památníku obětí holocaustu Jad Vašem v Jeruzalémě dostal Schindler čestný titul Spravedlivý mezi národy.
„Expozice Schindlera neglorifikuje jako anděla spásy, ale připomíná, že zjednodušené vidění historie v ose dobro a zlo je cesta k nepochopení a intoleranci,“ řekl muzejní historik Radoslav Fikejz.
Schindler se má stát pro Svitavy turistických tahákem, jakousi historickou značkou. Má do města přilákat turisty, jeho jméno například ponese připravované informační centrum a kavárna. Za Oskara Schindlera se postavil i krajský úřad, který jej zahrnul do dokumentu Tvář Pardubického kraje, kde jsou již na seznamu například skladatel Bedřich Smetana, malíř Antonín Chittussi nebo vynálezce lodního šroubu Josef Ressel.