Svitavy - V Městském muzeu a galerii Svitavy byla instalována nová stálá expozice s názvem Hledání hvězdy Davidovy, Oskar Schindler - spravedlivý mezi národy. Výstava vzniklá ke 100. výročí narození tohoto kontroverzního svitavského rodáka předkládá hlavně fakta, Schindlera neoslavuje ani neodsuzuje.
Oskar Schindler za druhé světové války ve svých podnicích v Polsku a na Svitavsku zaměstnával více než 1000 Poláků, později Židů. Ti díky tomu unikli koncentračním táborům, jejich zaměstnavatel na levné pracovní síle zbohatl.
„V roce 1994 mu byl vybudován památník v parku Jana Palacha, před zhruba deseti lety jsme uspořádali také setkání pamětníků a odborné sympozium. Bohužel, Schindlerovi Židé už dnes většinou nežijí nebo jsou v tak špatném zdravotním stavu, že nemohou přijet,“ připomněla dřívější připomenutí osobnosti, proslavené zejména v 90. letech filmem Stevena Spielberga, ředitelka muzea Blanka Čuhelová.
Příběh Oskara Schindlera popisují chronologicky poskládané panely s unikátními dobovými fotografiemi a dokumenty, z nichž některé dosud nebyly zveřejněny. Období holocaustu připomínají i autentické výpovědi v počítačové projekci, k vidění budou i záběry ze Schindlerovy továrny a přepisy významných dokumentů.
Na projektu se podíleli například odborníci z Židovského muzea v Praze, Památníku holocaustu v Jad Vašem, Jagellonské univerzity v Krakově i řada Schindlerových židovských zaměstnanců. Výstava bude sloužit i školám při výuce o holocaustu, muzeum uspořádá na toto téma přednášky a besedy a vytiskne pracovní listy.
Schindler se stal v roce 1935 členem Henleinovy Sudetoněmecké strany, začal rovněž pracovat jako agent Abwehru - nacistické výzvědné služby. Ve své rodném městě dostal přezdívku Schindler - gauner. Za špionáž byl v roce 1938 zatčen a odsouzen k tresti smrti, od popravy jej však zachránila Mnichovská dohoda a Schindler byl jako politický vězeň propuštěn. Po okupaci Československa vstoupil do NSDAP. Po německé invazi do Polska se stal arizátorem židovským majitelům zabavené krakovské továrny na smaltované výrobky. V jeho továrně pracovalo okolo 1000 dělníků, z toho asi polovina Židů z krakovského ghetta. Po přesunu ghetta do koncentračního tábora v Pľaszowě se Schindler domluvil s velitelem tábora na přesunu asi 600 až 700 Židů do pobočního tábora u továrny, kde mohli být v relativním bezpečí.
Na podzim 1944 zorganizoval před blížící se Rudou armádou přesun necelé tisícovky svých dělníků včetně několika malých dětí do továrny v Brněnci na Svitavsku, která byla rovněž arizovaným židovským majetkem. Zde se „Schindlerovi Židé“, asi 700 mužů a 300 žen, spolu s totálně nasazenými Poláky až do konce války vyráběli protiletadlovou munici.
Schindler působil po roce 1945 v Německu, později emigroval do Argentiny, kde neúspěšně podnikal v chovu dobytka. Později přijal pozvání několika Židů ze své bývalé továrny do Izraele, kde nějakou dobu žil díky jejich finanční podpoře a pracoval také jako vrátný v muzeu. V roce 1958 se vrátil do Německa, následovala série dalších neúspěšných pokusů o podnikání. Zemřel 9. října 1974 v Hildesheimu v Německu, pohřben je na římsko-katolickém hřbitově na hoře Sion v Jeruzalémě. Od památníku obětí holocaustu Jad Vašem v Jeruzalémě dostal Schindler čestný titul Spravedlivý mezi národy.
„Expozice Schindlera neglorifikuje jako anděla spásy, ale připomíná, že zjednodušené vidění historie v ose dobro a zlo je cesta k nepochopení a intoleranci,“ řekl muzejní historik Radoslav Fikejz.
Schindler se má stát pro Svitavy turistických tahákem, jakousi historickou značkou. Má do města přilákat turisty, jeho jméno například ponese připravované informační centrum a kavárna. Za Oskara Schindlera se postavil i krajský úřad, který jej zahrnul do dokumentu Tvář Pardubického kraje, kde jsou již na seznamu například skladatel Bedřich Smetana, malíř Antonín Chittussi nebo vynálezce lodního šroubu Josef Ressel.
