Muzikanti, posluchači i milovníci klasických hudebních nástrojů si připomínají celosvětově Den Piana. Nástroj fungující na kladívkových mechanikách má více než třísetletou tradici. Stal se nerozlučným společníkem skladatelských velikánů historie klasické hudby a je v tradičních i inovativních formách pevnou součástí hudební produkce dodnes. Den piana se letos slaví 29. března, tedy osmaosmdesátý den v roce – nástroj má totiž právě osmdesát osm kláves.
Britové používají výraz „tickling the ivories“, v překladu „lechtání slonoviny“. Právě hru lidských prstů s černými a bílými klávesami si posluchači asociují jako první. Očím ale zůstává skryto, co se děje uvnitř sofistikovaného nástroje.
Piano je strunný, úderný hudební nástroj. Jeho tón vzniká chvěním strun rozkmitaných úderem plstěných kladívek. Skládá se z několika částí, kromě kláves, pedálů i z ozvučné desky nebo skříně, v níž je uložen mechanismus nástroje se strunami a klávesnicí. Ten obsahuje řadu pák, které propojují klávesu s kladívkem a dusítkem strun.
Způsob uložení kladívkové mechaniky je odpovědí i na častou otázku. Klavír nebo piano? Struny v klavíru jsou nataženy vodorovně, tedy souběžně s podlahou. Klavír tak stojí zpravidla na třech nohách a tvarem připomíná křídlo (proto se často používá označení klavír-křídlo).
Menší nástroj, jehož rezonanční skříň je umístěna svisle (a struny ve svislé rovině), se nazývá pianino. „Vzhledem k tomu, že pianino nezabere tolik místa jako klavír, je často používáno v menších bytech. I pořizovací cena pianina je v drtivé většině případů nižší než pořizovací cena klavíru,“ uvádí slavný český výrobce Petrof.
Piano je pak souhrnný název pro klavíry (křídla) i pianina.
- V dobách národního obrození chtěla skupina puristů, kteří se snažili o očištění českého jazyka od všech cizích pojmenování, pro piano prosadit název „prstobřinkoklad“. Novotvar se však neujal.
- Zdroj: Petrof
Vynálezce piana
„Objev“ piana, neboli nástroje s kladívkovou mechanikou, se datuje na přelom sedmnáctého a osmnáctého století. Poprvé ho sestavil ve Florencii v roce 1698 Bartolomeo Cristofori. Ten pracoval na dvoře Ferdinanda Medicejského jako správce hudebních nástrojů.
V Německu s tímtéž experimentoval Gottfried Silbermann, další vývoj pokračoval ve Vídni i v Anglii. V následujících letech se strunný nástroj s kladívkovou mechanikou různě měnil a do definitivní formy, jak jej známe dnes, se dostal až ve druhé polovině devatenáctého století.
Petrof aneb česká stopa v historii nástroje
České země proslavil ve světě výroby hudebních nástrojů Antonín Petrof, který v devatenáctém století založil stejnojmennou firmu, jež funguje dodnes. Značka patří k českému rodinnému stříbru.
Přestála války, hospodářské krize, změny režimu. Generace klavírníků v ní vyráběly křídla, harmonia a pianina v nejvyšší kvalitě s vlastními zlepšeními a patenty. První klavír královéhradecký výrobce představil roce 1864, v roce 2019 tak oslavil výročí 155 let.
Od doby prvního piana Petrof se pod touto značkou vyrobilo přes 600 tisíc nástrojů. Dnes firma obchoduje na pěti kontinentech a vyváží do více než 65 zemí celého světa a je největším výrobcem v Evropě.
Nástroj od hradecké společnosti vlastní mimo jiné Paul McCartney ze slavných The Beatles, měl ho i už zesnulý hudební génius Ennio Morricone, poznamenal magazín Forbes. Koncertovali s nimi jazzmani Duke Ellington, Oscar Peterson, Count Basie či Herbie Hancock nebo šansoniéři Charles Aznavour, Gilbert Bécaud nebo Mireille Mathieu.
Piano Day
Není náhodou, že letos připadá takzvaný pianový den na 29. března, tedy osmaosmdesátý den v roce. Dnešní klavíry a pianina mají totiž právě osmdesát osm kláves. Myšlenka uctít během čtyřiadvaceti hodin na mezinárodní úrovni tento slavný hudební nástroj je relativně mladá. První ročník se odehrál v roce 2015. Nápad je z hlavy německého hudebníka Nilse Frahma.
Různé druhy performancí vyzdvihujících kult piana v roce 2021 probíhají kvůli pandemii on-line. Ale třeba loni se konalo v souvislosti se svátkem více než sto akcí po celé planetě. Soupis těch letošních najdete zde.
