Svět slaví Den piana, proslulého nástroje velkých skladatelů. Rozeznívá ho mechanika kladívek a dusítek

Muzikanti, posluchači i milovníci klasických hudebních nástrojů si připomínají celosvětově Den Piana. Nástroj fungující na kladívkových mechanikách má více než třísetletou tradici. Stal se nerozlučným společníkem skladatelských velikánů historie klasické hudby a je v tradičních i inovativních formách pevnou součástí hudební produkce dodnes. Den piana se letos slaví 29. března, tedy osmaosmdesátý den v roce – nástroj má totiž právě osmdesát osm kláves.

Britové používají výraz „tickling the ivories“, v překladu „lechtání slonoviny“. Právě hru lidských prstů s černými a bílými klávesami si posluchači asociují jako první. Očím ale zůstává skryto, co se děje uvnitř sofistikovaného nástroje.

Piano je strunný, úderný hudební nástroj. Jeho tón vzniká chvěním strun rozkmitaných úderem plstěných kladívek. Skládá se z několika částí, kromě kláves, pedálů i z ozvučné desky nebo skříně, v níž je uložen mechanismus nástroje se strunami a klávesnicí. Ten obsahuje řadu pák, které propojují klávesu s kladívkem a dusítkem strun.

93 minut
56. ročník Chopinova festivalu 2015 - Klavírní Recitál
Zdroj: ivysílaní ČT

Způsob uložení kladívkové mechaniky je odpovědí i na častou otázku. Klavír nebo piano? Struny v klavíru jsou nataženy vodorovně, tedy souběžně s podlahou. Klavír tak stojí zpravidla na třech nohách a tvarem připomíná křídlo (proto se často používá označení klavír-křídlo).

Menší nástroj, jehož rezonanční skříň je umístěna svisle (a struny ve svislé rovině), se nazývá pianino. „Vzhledem k tomu, že pianino nezabere tolik místa jako klavír, je často používáno v menších bytech. I pořizovací cena pianina je v drtivé většině případů nižší než pořizovací cena klavíru,“ uvádí slavný český výrobce Petrof.

Piano je pak souhrnný název pro klavíry (křídla) i pianina.

  • V dobách národního obrození chtěla skupina puristů, kteří se snažili o očištění českého jazyka od všech cizích pojmenování, pro piano prosadit název „prstobřinkoklad“. Novotvar se však neujal.
  • Zdroj: Petrof

Vynálezce piana

„Objev“ piana, neboli nástroje s kladívkovou mechanikou, se datuje na přelom sedmnáctého a osmnáctého století. Poprvé ho sestavil ve Florencii v roce 1698 Bartolomeo Cristofori. Ten pracoval na dvoře Ferdinanda Medicejského jako správce hudebních nástrojů. 

V Německu s tímtéž experimentoval Gottfried Silbermann, další vývoj pokračoval ve Vídni i v Anglii. V následujících letech se strunný nástroj s kladívkovou mechanikou různě měnil a do definitivní formy, jak jej známe dnes, se dostal až ve druhé polovině devatenáctého století.

Fortepiano z dílny Bartolomea Cristoforiho z roku 1720. Je nejstarším dochovaným pianem. Fotografie je z Metropolitního muzea umění v New Yorku
Zdroj: Wikimedia

Petrof aneb česká stopa v historii nástroje

České země proslavil ve světě výroby hudebních nástrojů Antonín Petrof, který v devatenáctém století založil stejnojmennou firmu, jež funguje dodnes. Značka patří k českému rodinnému stříbru.

Přestála války, hospodářské krize, změny režimu. Generace klavírníků v ní vyráběly křídla, harmonia a pianina v nejvyšší kvalitě s vlastními zlepšeními a patenty. První klavír královéhradecký výrobce představil roce 1864, v roce 2019 tak oslavil výročí 155 let.

3 minuty
Události: 155 let od založení firmy Petrof
Zdroj: ČT24

Od doby prvního piana Petrof se pod touto značkou vyrobilo přes 600 tisíc nástrojů. Dnes firma obchoduje na pěti kontinentech a vyváží do více než 65 zemí celého světa a je největším výrobcem v Evropě.

Nástroj od hradecké společnosti vlastní mimo jiné Paul McCartney ze slavných The Beatles, měl ho i už zesnulý hudební génius Ennio Morricone, poznamenal magazín Forbes.  Koncertovali s nimi jazzmani Duke Ellington, Oscar Peterson, Count Basie či Herbie Hancock nebo šansoniéři Charles Aznavour, Gilbert Bécaud nebo Mireille Mathieu.

Piano Day

Není náhodou, že letos připadá takzvaný pianový den na 29. března, tedy osmaosmdesátý den v roce. Dnešní klavíry a pianina mají totiž právě osmdesát osm kláves. Myšlenka uctít během čtyřiadvaceti hodin na mezinárodní úrovni tento slavný hudební nástroj je relativně mladá. První ročník se odehrál v roce 2015. Nápad je z hlavy německého hudebníka Nilse Frahma.

Různé druhy performancí vyzdvihujících kult piana v roce 2021 probíhají kvůli pandemii on-line. Ale třeba loni se konalo v souvislosti se svátkem více než sto akcí po celé planetě. Soupis těch letošních najdete zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Festival ve Varech zahájí rozhovor s Bartoškou a zakončí Skarsgard

Filmový festival v Karlových Varech během letošního ročníku přivítá a ocení mimo jiné švédského herce Stellana Skarsgarda a jeho americkou kolegyni Dakotu Johnsonovou. Skarsgard na slavnostním zakončení převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Zahajovací film s názvem Musíme to zarámovat! (rozhovor s Jiřím Bartoškou v červenci 2021) připomene nedávno zesnulého prezidenta této přehlídky. Letošní ročník se uskuteční od 4. do 12. července.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Výstava Oči kůže se obrací k tělesnosti

Výstava Oči kůže propojuje tvůrčí generace Akademie výtvarných umění v Praze. Potkává se na ni tvorba studentů, absolventů a pedagogů ze sochařských ateliérů, která se obrací k tělesnosti a smyslovému vnímání.
před 12 hhodinami

Slova dokáží ničit, připomíná Othello na shakespearovských slavnostech

„Pozor na žárlivost, pane.“ Replika z tragédie Othello zaznívá opět na Letních shakespearovských slavnostech, které i další díla slavného dramatika představí na hradech v Praze, Brně a Ostravě. Shakespearovy hry si najdou aktualizaci v každé době, podotýká režisér Braňo Holiček. Nové nastudování představil v pořadu 90' ČT24 spolu s herci Sarou Sandevou a Vojtěchem Vodochodským.
před 14 hhodinami

Český a britský fotograf dokumentují Indianu

V americkém státě Indiana se poprvé představila výstava skupinových portrétů, které vytvořil brněnský fotograf Roman Franc s britským kolegou Jonem Tonksem. Nabízí pohled do života menšího amerického města.
24. 6. 2025Aktualizováno24. 6. 2025

Válku s mloky povede Aurel Klimt i ve filmu

Válka s mloky se dočká volného filmového převyprávění, na němž se podílí Česká televize. Režisér Aurel Klimt převádí Čapkův román na filmové plátno kombinací reálného prostředí a animace. V hlavních rolích se představí Jaroslav Dušek a Petr Čtvrtníček.
24. 6. 2025

O brexitu i zombifikaci telefony. Ani 28 let poté zuřivost nevyprchala

Oscarový režisér Danny Boyle se vrátil k jednomu ze svých nejúspěšnějších příběhů a do kin vyslal snímek 28 let poté. Nový postapokalyptický horor je opět zasazen do světa deformovaného ničivým virem. Mnozí ho čtou, stejně jako v případě předchozích filmů, coby podobenství současného dění.
24. 6. 2025

Výstava na Šumavě připomíná Klostermannův nejznámější román

Do někdejší myslivny na Březníku u Modravy se vrátila výstava věnovaná spisovateli Karlu Klostermannovi. Nová expozice v jedné z nejchráněnějších částí Šumavy připomíná román „Ze světa lesních samot“ i život horalů. Na Březník každý rok zamíří kolem třiceti tisíc lidí. V provozu bude od května do října, v zimě by jej totiž komplikoval sníh.
23. 6. 2025

Národní muzeum otevře na víkend depozitář. Teprve podruhé za dvě stě let

Do depozitářů Národního muzea se nedá jen tak dostat. Od doby, co bylo před 207 lety otevřeno, měla veřejnost tuto šanci jen jednou – před sedmi lety. Teď ji dostane znovu: od pátku do neděle.
20. 6. 2025
Načítání...