Strhující příběh Kráska a netvor 1950 na ČT1

Praha – V napínavém, syrovém dramatu v režii Jiřího Svobody půjde o život, a ne o jeden. Strhující příběh zavede diváky do temného období po únoru 1948. Film Kráska a netvor 1950 s mimořádnými hereckými výkony Tomáše Töpfera a Kláry Issové nabídne v premiéře program ČT1 a ČT HD v neděli 23. října od 20:00 hodin.

Film natočený podle skutečných událostí vypráví o případu masového vraha Sivoka (ve skutečnosti Pilčík). Po únoru 1948 nabízel emigrantům zprostředkování cesty přes hranice na území západního Německa. Uprchlíci si s sebou nesli cennosti, zlato, šperky, dolary, franky. Pro Sivoka byli snadnou kořistí. V situaci, ze které nebylo úniku, je připravil nejen o majetek, ale i o život. Kráska a netvor 1950 ale není dokumentární rekonstrukce. Spíš než osud vraha jsou v centru příběhu oběti. Především mladá lékařka, která se snaží dopátrat, kam a za jakých okolností zmizela její sestra.

K přednostem snímku patří využití metody děleného obrazu (splitscreen). „Dělený obraz umožňuje paralelizovat děj a v řadě klíčových míst pomáhá dotvářet napětí, které prožívá hlavní postava. Spolu se střihačem Janem Mattlachem jsme usilovali o obrazovou dynamiku, rapidní střídání velikostí záběrů. Podstatnou měrou se na vyznění podílí způsob svícení a kompozice kameramana Ivo Popka a zcela jistě i hudba Jiřího Chlumeckého,“ doplňuje režisér Jiří Svoboda.

V dramatu Kráska a netvor 1950 hrají Tomáš Töpfer (Sivok), Klára Issová (Marie), Jaroslav Plesl (Petr), Lucie Štěpánková (Thea), Henrieta Mičkovicová (Zimová), Jozef Adamovič (starší estébák), Matěj Hádek (mladší estébák) a další. „Mám rád herce, kteří jsou plně zaujatí svou postavou a atmosférou natáčení. A takoví byli všichni, kdo na filmu spolupracovali,“ prozrazuje režisér.

Premiéru zcela mimořádného dramatu podle scénáře Václava a Věry Šaškových uvede Česká televize v neděli 23. října na ČT1 a ČT HD od 20:00 hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 4 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 5 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 6 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 9 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 15 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
včera v 20:36

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...