Česko přišlo o více než dva tisíce kulturních památek. Většina těchto objektů se nachází v Jihomoravském kraji. Jejich nedostatečná památková ochrana vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kam doputoval spor města Brna s ministerstvem kultury kvůli poliklinice Zahradníkova.
Problém vznikl už v předrevoluční době. Kulturní památky musely být zaneseny na státní seznam do konce roku 1987, jenže ne ve všech případech se zápis stihl. Některé tak třeba tehdejší okresní národní výbory zapsaly později, jenže v té době už platil nový zákon, podle něhož mohlo o kulturní památce rozhodnout pouze ministerstvo kultury. Tedy by tito „opozdilci“ žádnou památkovou ochranu mít neměli.
Na problém způsobený administrativní chybou se přišlo až v roce 2016, kdy Jihomoravský kraj poslal dotaz ministerstvu kultury, zda nemocnice v Tišnově, kterou chce zrekonstruovat, je opravdu kulturní památkou. A k překvapení mnohých z resortu přišla odpověď, že není.
Nejde „jen“ o jedno průčelí
Podobně rozhodl v listopadu loňského roku i Nejvyšší správní soud v souvislosti s brněnskou poliklinikou Zahradníkova. Spor o to, zda monumentální průčelí na budově z dvacátých let je, nebo není řádně zapsanou kulturní památkou, rozdělil žalující město Brno a žalované ministerstvo kultury.
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, že průčelí kulturní památkou nejenže není, ale v uplynulých třiatřiceti letech ani nebylo, má dopad i na ostatní podobně problematické objekty.
Bez památkové ochrany se podle předběžných odhadů ministerstva kultury ocitlo asi dva a půl tisíce nemovitostí v celém Česku, většina jich je na jižní Moravě. Jen v Brně se tato změna týká zhruba čtrnácti set budov, mimo jiné Janáčkova divadla, paláce Jalta, výstaviště a velké části domů v historickém centru.
Volná ruka při přestavbě
Majitelům takových objektů dává neexistence památkové ochrany poměrně volnou ruku při přestavbě. V Brně některé budovy chrání aspoň to, že leží v památkové rezervaci, proto město usiluje o vznik nové, rozšířené památkové zóny.
„I když ji ministerstvo kultury vypíše, nebude mít takovou sílu jako jednotlivá památková ochrana. V nejvyšším stupni ochrany památková zóna umožňuje chránit fasádu a objem stavby, ale další prvky – vnitřní stavbu – v podstatě ochránit neumožňuje,“ obává se náměstek brněnské primátorky Tomáš Koláčný (Piráti).
Nový zápis? Ne pro všechny a ne hned
I proto chce město vybrat ze seznamu ty nejhodnotnější stavby a požádat o jejich opětovné zpamátnění. „Začneme postupně vést správní řízení a na jeho základě budeme zapisovat památky do nového seznamu,“ přislíbila mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová. „Bude to trvat řadu měsíců, možná i let,“ připouští ale.
U některých budov už jejich majitelé nebo památkáři o opětovný zápis na seznam památek požádali. Zatím se to povedlo jen v šesti případech, například u školy na Šujanově náměstí. Všech čtrnáct set „vyřazených“ brněnských objektů se ale na seznam památek téměř s jistotou nevrátí.
