Téměř dvě tisícovky památkově chráněných budov v Česku by zřejmě mohly přijít o toto označení. Důvodem je pozdní zapsání na seznam kulturních památek. Budovy tehdejší okresní národní výbory zapsaly na seznam až v roce 1988, kdy už platil nový zákon, podle kterého to může udělat pouze ministerstvo kultury. To teď potvrdilo, že opožděně zapsané objekty památkami nejsou. Většina těchto nemovitostí je v Jihomoravském kraji.
Některé památky zřejmě nejsou památkami. Před lety je špatně zapsali
To, že není budova nemocnice v Tišnově kulturní památkou, zjistilo vedení Jihomoravského kraje náhodou. Chce totiž budovu zrekonstruovat, a poslalo proto dotaz ministerstvu kultury, jestli budova památkou opravdu je.
Ministerstvo odpovědělo, že budova památkou není a nikdy nebyla. Nemocnice figuruje na seznamu budov, které se jako památky zapisovaly hromadně až v roce 1988, proto podle ministerstva chráněná není. Totéž by tedy mělo platit i pro ostatní nemovitosti na seznamu, kterých je 1650. „Celý ten problém se soustředí zejména do Brna, je to určitě víc než devadesát pět procent těch případů. Tady může dojít ve velmi krátké době k podstatným ztrátám kulturně historických hodnot,“ upozornil ředitel Národního památkového ústavu v Brně Zdeněk Vácha.
Pro památkově chráněné budovy platí jiná pravidla. Jejich majitelé je nemohou přestavovat a rekonstruovat jak chtějí bez dohledu a případných sankcí památkářů. „Asi dvě stovky památek na území Brna vlastní město, zbylých dvanáct set soukromé a jiné subjekty. Kdyby budovy nebyly památkami, může si s nimi vlastník dělat co chce a může je nenávratně poškodit,“ uvedl náměstek primátora města Brna Matěj Hollan (Žít Brno).
Hlavní nádraží, brněnské výstaviště nebo Janáčkovo divadlo. I to jsou budovy, o kterých se v této souvislosti hovoří. Pokud ztratí status ochrany, nemůže město ani čerpat dotace na jejich opravu.
Primátor Petr Vokřál (ANO) navíc řekl, že mohou vznikat i zpětné problémy. „Celá řada subjektů musela při rekonstrukci realizovat řadu opatření s vědomím, že je to památka. Pokud někdo řekne opak, může se někdo začít dožadovat náhrad. Je to chaotická situace a může to být precedens pro celou Českou republiku,“ dodal Vokřál.
GALERIE
Budovy, které také mohou ztratit památkovou ochranu
Na problém nedokonalého prohlášení některých památek upozorňovala před několika lety už památková inspekce Ministerstva kultury. Opakovaně na něj upozorňuje Památkářská obec českokrumlovská. Brno žádá ministerstvo o vyřešení situace. Jediný legální postup, jak budovy ochránit, je návrh na jejich prohlášení za památky. To však může trvat řadu let. „Neoficiálně zaznělo z ministerstva, že by ročně mohlo být zahájeno asi 30 řízení ve věci prohlášení věci za kulturní památku, což by znamenalo, že ten proces teoreticky by mohl trvat 70 let,“ řekl Zdeněk Vácha z Národního památkového ústavu.
Rozhovor se Zdeňkem Váchou, ředitelem NPÚ Brno (zdroj: ČT24)