Spiklenci v Sokolově: Osvoboditel, Hitler, kosmonauti… kdo dál?

Dlouho očekávaná výstava Pavla Šmída v kolosálních výstavních prostorách kostela sv. Antonína Paduánského v Sokolově byla otevřena v podivných nejistých a nejednoznačných dnech po velmi důležitých a pro mnohé i neuvěřitelných volbách. Výstava, která měla být analýzou a příspěvkem k důležitému tématu spiknutí moci a předávání zjevných i vnitřních atributů a mechanismů napříč systémy i dvacátým stoletím, najednou dostala zcela jiný charakter.

Vlastně několikanásobný – protože na první pohled působila jako zjevná agitka, i když ne snad prvoplánová, přesto však agresivní. Zřetězením personálních symbolů původního námětu a jejich jasnou a dominantní instalací, nepřipouštějící jiný než jasný výklad a projekci, se výstavě dostalo inovovaného podtextu. Až nechtěně najednou vystoupily tyto pesonifikované symboly do nových a nečekaných souvislostí. Také publikum na vernisáži zčásti reagovalo nejednoznačně, jsouce zaskočeno přívalem častokrát ne příjemné informace. Možná, že se v této době jedná o ojedinělý výstavní příběh, vyvolávající nezastaralé hořké vzpomínky…

V textu doprovodné skládačky vzpomíná v rozhovoru s Janou Ševčíkovou autor na své ostravské začátky i na atmosféru konce minulého politického režimu. Sám pak sděluje: Rádi podléháme kolektivním snům, nadějím. Někdy jsou nám vnucovány, ale častěji je nadšeně sdílíme. My jsme přece na té správné straně a náš boj je historicky nutný a spravedlivý.

  • Pavel Šmíd / Lenin zdroj: Marcel Rozhoň
  • Pavel Šmíd / Hitler a malý psík zdroj: Marcel Rozhoň

Výstava nabízí také další pohledy na kolektivní zapojení i na stopy křehkých životů, které vždy naznačované či citované dění doprovází. Autor používá zmnožení, varianty zavedené pop artem, snad i cituje některé tvůrčí procesy, objevené Andy Warholem.

Přináší silná výtvarná díla – jeho Osvoboditel je mistrovskou zkratkou, dokonale provedenou v barvě i významu. Vrcholem však, i díky formálně záměrně vlezlé instalaci, je patrně velkoformátové dílo Hitler a malý psík. Nenechává vás po celou dobu prohlídky na pokoji, musíte se k němu fyzicky i v uvažování vždy několikrát vrátit. Nejlepší Hitlerův portrét v Čechách dnes viděný!! Odcházejíce se však povznesete doslova ke světlým zítřkům - na kruchtě jim dva malí kosmonauté letí vstříc se zjevným nadšením. I vy se vzmužte a nejen se symboly zneužité a používané moci bojujte. Jinak to nejde.

  • Z výstavy Pavla Šmída Spiklenci zdroj: Marcel Rozhoň
  • Pavel Šmíd / Osvoboditel zdroj: Marcel Rozhoň

PAVEL ŠMÍD / SPIKLENCI. Kdy a kde: Koncertní a výstavní síň v klášterním kostele sv. Antonína Paduánského v Sokolově, Staré náměstí; otevřeno úterý–neděle 10:00–18:00, vstup zdarma. Výstava potrvá do 28. 11.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 11 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 11 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...