Slavkov u Brna - Na socialistický realismus, výtvarný směr u nás zejména budovatelských padesátých let, se zpětně pohlíží spíše posměšně. Výstava děl s převážně vojenskými náměty z té doby na zámku ve Slavkově u Brna má ale za cíl představit tzv. sorelu jako svébytný fenomén v dějinách českého výtvarného umění.
Sorela, svědek své doby, dostala ve Slavkově šanci
Socialistický realismus byl v 50. letech minulého století oficiálním výtvarným směrem v Československu. Umění odráželo ideologii komunistické strany, oslavovalo režim, často schematicky zobrazovalo dělníky, rolníky anebo právě vojáky. Díla vzniklá v duchu socialistického realismu se už dnes příliš nevystavují. Historici umění je považují za dobově poplatná, navíc v nich obvykle nenacházejí dostatečnou kvalitu.
V roce 2002 tento umělecký směr mapovala velká výstava v Galerii Rudolfinum v Praze. Před čtyřmi lety dal takzvané sorele prostor pražský Mánes. V roce 2008 vyšla publikace, která se pokusila sorelu popsat z uměleckého pohledu. Výstava ve Slavkově patří k nemnoha prezentacím socialistického realismu v posledních letech.
Jejím cílem je pohlédnout na socialistický realismus nestranně, s odborným i časovým odstupem. "Přestože toto umění dnes vnímáme spíše s ironickým podtextem, jedná se o velmi zajímavé svědectví své doby, proto bychom neměli přehlížet ani jeho určitý dokumentární charakter," domnívají se organizátoři.
Ve slavkovském zámku si do 14. června můžete prohlédnout 35 pláten a několik plastik. Všechny pocházejí z rozsáhlé soukromé sbírky Itala žijícího v Praze. Buduje ji už od 80. let minulého století. Jeho kolekce prý patří k největším v Česku, možná i ve střední Evropě. Slavkovský zámek se dlouhodobě zaměřuje na napoleonskou tematiku, a má tak blízko k dějinám vojenství. Proto ze sbírky vybíral zejména díla s válečnou tematikou, nejčastěji s motivy z druhé světové války.