Sochu Věry Špinarové kritizuje zpěvaččin syn, lidem zase připomíná Šteindlera

3 minuty
Události: Sochu Věry Špinarové kritizuje zpěvaččin syn i fanoušci
Zdroj: ČT24

Syn Věry Špinarové Adam Pavlík chce, aby radnice městského obvodu Moravské Ostravy odstranila sochu zpěvačky z centra města. Se starostkou se má sejít příští týden. Plastika v životní velikosti, která má být poctou jeho matce, je podle Pavlíka ostuda. Představitelům kulturního života ve městě zase vadí, že obvod zakázku zadal bez soutěže konkrétnímu umělci. Dílo Davida Moješčíka stojí v Husově sadu od úterý. Podobu sochy kritizují i někteří zpěvaččini fanoušci.

Socha Věry Špinarové představuje rozpaženou zpěvačku na kruhovém podstavci připomínajícím gramofonovou desku. Podle sochaře Davida Moješčíka znázorňuje esenci Věry Špinarové tak, aby si v bronzové poctě něco z umělkyně našli prý jak ti, kteří si ji pamatují na začátku kariéry, tak ti, kteří ji znali v pozdějším věku. 

Kvůli práci na soše Moješčík studoval fotografie i videozáznamy, do ateliéru přišli také hudebníci, kteří se Špinarovou hráli. Zpěvaččina syna Adama Pavlíka pozval sochař až týden před odhalením svého díla. Pavlík prý tehdy sochaři sdělil své výhrady: „Řekl jsem, že se mi socha nelíbí, že to není mamka, ale někdo jiný. A pan sochař mě ubezpečil, že to vidím z pozice příbuzného a že lidem se socha opravdu líbit bude.“  

Také fanouškům Věry Špinarové se ovšem zdá, že se podoba populární zpěvačky nepovedla zachytit. Sociální sítě plní vtipy a koláže. Některým připomíná herečku Janu Hlaváčovou, jiným Milana Šteindlera.

Odborníkům vadí, že socha vznikla bez předchozí soutěže. „Jméno pana Moješčíka vybral odbor, který má na starosti realizace investic,“ uvedla starostka městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Petra Bernfeldová (Ostravak). Na otázku, zda v něm působí i odborník na výtvarné umění, poznamenala, že „by toto asi netvrdila“.

K samotné soše starostka podotkla: „Já jsem dílo viděla, až když bylo hotové, a sama za sebe si dovedu představit, že by bylo více realistické, líbil by se mi na ní více jiný, pro ni typičtější účes, nicméně v určitých detailech ji spatřuji.“ Mluvčí obvodu Jana Pondělíčková připomněla, že už v zadání nezazněl požadavek na zcela realistickou podobiznu.

Primátor Macura: Kritice nejde předejít, ale městský architekt nám chybí

Obvod za to, jak rozhodoval o vzniku sochy, kritizoval v týdnu i ostravský primátor Tomáš Macura (ANO). Způsob zadávání takových zakázek prý považuje za špatný. „V tomto konkrétním případě považuji za špatné i to, že nebylo náležitě komunikováno s rodinou. Jestli nejbližší rodina řekne, že se jim to nelíbí a že s tím nesouhlasí, tak je to vlastně to nejhorší, co se mohlo stát,“ obává se.

K podobě sochy, s jejímž ztvárněním není spokojená ani rodina zpěvačky, se ale primátor vyjadřovat nechce. Podle něj jde o subjektivní názor a kritickým hlasům v tomto směru nelze předejít ani soutěží. Podle něj by měl obvod zvážit, zda lze situaci ještě řešit.

Do budoucna má podle jeho slov město v plánu vytvořit kancelář městského architekta podobnou například Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, která by měla pomoci řešit podobu veřejného prostoru ve městě. „Zrovna tento případ ukazuje, že tady něco takového chybí,“ míní Macura.

Před Špinarovou byli Kryl a Janáček

Moješčík už pro obvod vytvořil sochu Leoše Janáčka na Jiráskově náměstí a Karla Kryla u budovy rozhlasu, druhá z nich ale podle mluvčí nebyla hrazena z rozpočtu obvodu.  

„Diletantské a ve své podstatě hloupé zadání pro vznik soch naprosto nevhodných pro potřeby ostravského veřejného prostoru se tady setkalo s nadmíru ambiciózním a bohužel i netalentovaným zhotovitelem,“ zhodnotil Moješčíkovu tvorbu pro ostravský veřejný prostor Jaroslav Koléšek z Fakulty umění Ostravské univerzity.

Sochy Karla Kryla (vpravo) a Leoše Janáčka od Davida Moješčíka
Zdroj: Petr Sznapka/ČTK

Právní cesta? Nevylučuju, říká Pavlík

Pokud sochu nebude chtít městský obvod odstranit, nevylučuje Adam Pavlík řešení i právní cestou. „Zpětně si říkám, že abych předešel některým nejasnostem, bylo by dobré s tím člověkem komunikovat,“ reaguje na Pavlíkovu kritiku Moješčík. 

Za odstranění sochy už vznikla i petice. Osud bronzové Věry Špinarové je tak ve hvězdách. 600 tisíc, který zaplatil za její vytvoření, ale městský obvod po sochaři zpátky chtít nebude.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Británii vystavují knihu vázanou v lidské kůži. Na Harvardu ji raději schovali

Muzeum v britském Suffolku našlo na polici v pracovně knihu vázanou v lidské kůži. Konkrétně v kůži Williama Cordera odsouzeného před téměř dvěma stoletími za vraždu. Jeden podobný exemplář od stejného „dárce“ už muzeum ve sbírkách má. Poněkud znepokojivý způsob knihovazačství se nevyskytuje tak vzácně, jak by se možná mohlo zdát. Ale ne vždy ho muzea berou jako důvod k chlubení.
před 10 hhodinami

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025
Načítání...