V Ostravě odhalili esenci Věry Špinarové

V Husově sadě mohou Ostravané od úterý potkat Věru Špinarovou. Sochu zpěvačky, která zemřela loni v březnu, tam umístilo město. Plastika v životní velikosti má podle jejího autora Davida Moješčíka vyjádřit esenci Věry Špinarové.

Zpěvačka se sice narodila v Pohořelicích u Brna, po celý život ale byla spjata s ostravskou hudební scénou. Ostravští zastupitelé loni v květnu Špinarové in memoriam udělili Cenu města Ostravy za její mimořádný přínos moravskoslezské metropoli v oblasti kultury.

Socha vznikla na přání centrálního městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Moješčík na ní pracoval od jara. „Chtěl jsem, aby byla spíše esencí Věry Špinarové. Aby ji poznal i člověk, který ji viděl před dvaceti lety, i ten, kdo ji viděl později. Každý si tam z ní něco najde. Není to Věra Špinarová z posledních let, není to ani Věra Špinarová zamlada. Je to prostě Věra Špinarová,“ uvedl sochař. 

Nahrávám video

Zpěvačku zobrazil s roztaženýma rukama, stojící na podstavci připomínajícím gramofonovou desku. „Jednou rukou jakoby pouští mikrofon, který už nemá, minulost je za ní. A druhou rukou, rockerským gestem mírně nahoru, ukazuje už ke světu někde jinde. Stojí uprostřed podstavce s nekonečnou spirálou, může připomínat gramofonovou desku, která je vlastně taky spirála,“ vysvětluje Moješčík.

Věra Špinarová (23. 12. 1951) většinu života prožila v Ostravě, kde se vyučila v oboru chemie-prádelní čištění. Osudem se jí záhy stala hudba. Ve svých 16 letech dostala nabídku na první nahrávku a poté vystupovala s několika kapelami. Stejně tak jako některé její kolegyně na sebe poprvé upoutala v soutěži pěveckých talentů. Klíčovou událostí v jejím životě se stalo angažmá u skupiny Majestic, kde se vystřídala s Marií Rottrovou. Právě s Majesticem nahrála svůj první singl Music Box, který ji ještě jako mladičkou zpěvačku katapultoval mezi špičku tehdejší populární hudby. V roce 1972  pak vydala první sólové album nazvané Andromeda. Poté vystupovala se skupinami Speciál a Notabene. Celkem vydala 13 desek. Proslavily ji písně jako Meteor lásky, Bílá Jawa 250, Raketou na Mars, Měj mě rád nebo Jednoho dne se vrátíš na melodii z filmu Tenkrát na Západě. Od konce osmdesátých let vystupovala čím dál méně, zlom přišel po roce 2000, kdy se opět vrátila na pódia. Její první album z „nové“ éry, které obsahovalo staré hity, si hned koupilo přes 15 tisíc lidí, což jí vyneslo zlatou desku.

Věra Špinarová
Zdroj: ČT24

Moješčík už loni pro obvod vytvořil sochu hudebního skladatele Leoše Janáčka, která je umístěna na Jiráskově náměstí. Je rovněž autorem menší sochy Karla Kryla nainstalované před budovou Českého rozhlasu. Moješčík v minulosti v Ostravě vytvořil například sochu Levitace a je také spoluautorem pomníku Operaci Anthropoid v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Liberce se před Vánoci vrací Louskáček

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy uvede baletní představení Louskáček. Vánoční příběh na hudbu Petra Iljiče Čajkovského je jedním z nejznámějších titulů klasického baletního repertoáru. Na liberecké jeviště se vrací po čtrnácti letech.
včera v 17:41‌‌

Byla pro mě paní z padesátikoruny, říká o Anežce České její představitelka

U příležitosti výročí svatořečení Anežky České, k němuž došlo pár dní před sametovou revolucí, představila Česká televize v kinosále Pražského hradu dvoudílnou televizní minisérii Anežka. V programu ČT se historický příběh o osudu přemyslovské princezny objeví v první polovině prosince.
včera v 13:54‌‌

VideoFilmové premiéry: Vánoční koleda, Můj pes Barry či Návrat do neznámé země

Tuzemská kina od čtvrtka promítají dvanáct premiérových snímků. Mezi nimi nové zpracování Dickensovy povídky, tentokrát pod názvem Ebenezer: Vánoční koleda s Johnny Deppem v roli chamtivého podivína. Český režisér David Balda natočil s mezinárodním hereckým obsazením thriller Manipulation o mocné elitní skupině. V hororu Viktoriánské psycho skrývá guvernantka na odlehlém sídle své psychopatické sklony. Naopak dojemný rodinný příběh nabízí Můj pes Barry inspirovaný legendou o slavném záchranářském psovi. A tuzemský dokument Návrat do neznámé země je vizuálně vystavěným portrétem věhlasného choreografa Jiřího Kyliána a jeho celoživotní múzy Sabine Kupferbergové.
včera v 11:37‌‌

Obrazem: Českou cenu za architekturu získala jihlavská multifunkční aréna

Letošní Českou cenu za architekturu získala Horácká multifunkční aréna v Jihlavě. Porotci ocenili promyšlenost veřejné stavby, která propojuje sport, kulturu a každodenní život města. Kromě hlavní ceny aréna získala také cenu veřejnosti. Architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof už za jihlavskou arénu obdrželi Grand Prix Architektů v Národní ceně za architekturu 2026.
včera v 10:57‌‌

Nemám žádné české písně, ale kdo ví, třeba nějaká vznikne, říká LP

V Česku vystoupila americká hudebnice LP. Bezmála pěti tisícům fanoušků v hlavním městě představila nové album Room 12, které zčásti vznikalo také v Praze. Pětačtyřicetiletá LP se proslavila před deseti lety hitem Lost On You. S umělkyní hovořil redaktor ČT Petr Adámek. V rozhovoru LP mimo jiné mluví o emocích, které podle ní převládají na novém albu, o důležitosti tématu lásky v její tvorbě i o tom, že nyní sice nemá žádnou píseň v češtině, „ale kdo ví, třeba nějaká vznikne“.
12. 11. 2026‌‌

Příběh Alžířanky s proříznutým hrdlem před soudem. Pomlouvačná kampaň, říká spisovatel

Před dvěma lety vydal francouzsko-alžírský spisovatel Kámel Daúd román Houris o ženě, jíž islamisté během občanské války prořízli hrdlo. V listopadu ho soud v Alžíru odsoudil v nepřítomnosti k pěti letům vězení. Rozsudek platí i pro Daúdovu manželku, psychiatričku, prý ke knize poskytla detaily o jedné ze svých klientek. Jde už o druhý trest za knihu Houris, který literát dostal. On mluví o politicky motivované kauze.
12. 11. 2026‌‌

Během 24 hodin se našly dva obrazy Caravaggia, hlásí kunsthistorici

Jen v rozmezí několika hodin potvrdili historici umění nezávisle na sobě pravost dvou obrazů Michelangela da Merisi, známějšího pod jménem Caravaggio. Italský raně barokní malíř po sobě nezanechal mnoho děl, proto objevení jakékoliv jeho další malby je ve výtvarném světě událostí. Každé takové oznámení ale provází i obezřetnost, s jednoznačnou pravostí tohoto starého mistra je to totiž ošemetné.
11. 11. 2026‌‌

Budiž světlo, hlásal Pešánek. Jeho velkolepé vize ale zůstaly zčásti na papíře

Lounské Studio Prona, spjaté s Galerií Benedikta Rejta, připravilo výstavu K nové epoše: Zdeněk Pešánek a dědictví světla. Nabízí nejenom pohled na tvorbu tohoto umělce, zároveň představuje díla tvůrců mladší a střední generace, kteří se Pešánkovým odkazem inspirovali či na něj jakkoli navazují.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.