V Ostravě odhalili esenci Věry Špinarové

V Husově sadě mohou Ostravané od úterý potkat Věru Špinarovou. Sochu zpěvačky, která zemřela loni v březnu, tam umístilo město. Plastika v životní velikosti má podle jejího autora Davida Moješčíka vyjádřit esenci Věry Špinarové.

Socha Věry Špinarové v Ostravě
Zdroj: ČTK Autor: Jaroslav Ožana

Zpěvačka se sice narodila v Pohořelicích u Brna, po celý život ale byla spjata s ostravskou hudební scénou. Ostravští zastupitelé loni v květnu Špinarové in memoriam udělili Cenu města Ostravy za její mimořádný přínos moravskoslezské metropoli v oblasti kultury.

Socha vznikla na přání centrálního městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Moješčík na ní pracoval od jara. „Chtěl jsem, aby byla spíše esencí Věry Špinarové. Aby ji poznal i člověk, který ji viděl před dvaceti lety, i ten, kdo ji viděl později. Každý si tam z ní něco najde. Není to Věra Špinarová z posledních let, není to ani Věra Špinarová zamlada. Je to prostě Věra Špinarová,“ uvedl sochař. 

Video Věra Špinarová se vrátila do Ostravy - v bronzové podobě
video

Věra Špinarová se vrátila do Ostravy v bronzové podobě

Zdroj: ČT Ostrava

Zpěvačku zobrazil s roztaženýma rukama, stojící na podstavci připomínajícím gramofonovou desku. „Jednou rukou jakoby pouští mikrofon, který už nemá, minulost je za ní. A druhou rukou, rockerským gestem mírně nahoru, ukazuje už ke světu někde jinde. Stojí uprostřed podstavce s nekonečnou spirálou, může připomínat gramofonovou desku, která je vlastně taky spirála,“ vysvětluje Moješčík.

Věra Špinarová
Profil

Věra Špinarová

Věra Špinarová (23. 12. 1951) většinu života prožila v Ostravě, kde se vyučila v oboru chemie-prádelní čištění. Osudem se jí záhy stala hudba. Ve svých 16 letech dostala nabídku na první nahrávku a poté vystupovala s několika kapelami. Stejně tak jako některé její kolegyně na sebe poprvé upoutala v soutěži pěveckých talentů. Klíčovou událostí v jejím životě se stalo angažmá u skupiny Majestic, kde se vystřídala s Marií Rottrovou. Právě s Majesticem nahrála svůj první singl Music Box, který ji ještě jako mladičkou zpěvačku katapultoval mezi špičku tehdejší populární hudby. V roce 1972  pak vydala první sólové album nazvané Andromeda. Poté vystupovala se skupinami Speciál a Notabene. Celkem vydala 13 desek. Proslavily ji písně jako Meteor lásky, Bílá Jawa 250, Raketou na Mars, Měj mě rád nebo Jednoho dne se vrátíš na melodii z filmu Tenkrát na Západě. Od konce osmdesátých let vystupovala čím dál méně, zlom přišel po roce 2000, kdy se opět vrátila na pódia. Její první album z „nové“ éry, které obsahovalo staré hity, si hned koupilo přes 15 tisíc lidí, což jí vyneslo zlatou desku.

Moješčík už loni pro obvod vytvořil sochu hudebního skladatele Leoše Janáčka, která je umístěna na Jiráskově náměstí. Je rovněž autorem menší sochy Karla Kryla nainstalované před budovou Českého rozhlasu. Moješčík v minulosti v Ostravě vytvořil například sochu Levitace a je také spoluautorem pomníku Operaci Anthropoid v Praze.