V Ostravě odhalili esenci Věry Špinarové

V Husově sadě mohou Ostravané od úterý potkat Věru Špinarovou. Sochu zpěvačky, která zemřela loni v březnu, tam umístilo město. Plastika v životní velikosti má podle jejího autora Davida Moješčíka vyjádřit esenci Věry Špinarové.

Zpěvačka se sice narodila v Pohořelicích u Brna, po celý život ale byla spjata s ostravskou hudební scénou. Ostravští zastupitelé loni v květnu Špinarové in memoriam udělili Cenu města Ostravy za její mimořádný přínos moravskoslezské metropoli v oblasti kultury.

Socha vznikla na přání centrálního městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Moješčík na ní pracoval od jara. „Chtěl jsem, aby byla spíše esencí Věry Špinarové. Aby ji poznal i člověk, který ji viděl před dvaceti lety, i ten, kdo ji viděl později. Každý si tam z ní něco najde. Není to Věra Špinarová z posledních let, není to ani Věra Špinarová zamlada. Je to prostě Věra Špinarová,“ uvedl sochař. 

6 minut
Věra Špinarová se vrátila do Ostravy v bronzové podobě
Zdroj: ČT Ostrava

Zpěvačku zobrazil s roztaženýma rukama, stojící na podstavci připomínajícím gramofonovou desku. „Jednou rukou jakoby pouští mikrofon, který už nemá, minulost je za ní. A druhou rukou, rockerským gestem mírně nahoru, ukazuje už ke světu někde jinde. Stojí uprostřed podstavce s nekonečnou spirálou, může připomínat gramofonovou desku, která je vlastně taky spirála,“ vysvětluje Moješčík.

Věra Špinarová (23. 12. 1951) většinu života prožila v Ostravě, kde se vyučila v oboru chemie-prádelní čištění. Osudem se jí záhy stala hudba. Ve svých 16 letech dostala nabídku na první nahrávku a poté vystupovala s několika kapelami. Stejně tak jako některé její kolegyně na sebe poprvé upoutala v soutěži pěveckých talentů. Klíčovou událostí v jejím životě se stalo angažmá u skupiny Majestic, kde se vystřídala s Marií Rottrovou. Právě s Majesticem nahrála svůj první singl Music Box, který ji ještě jako mladičkou zpěvačku katapultoval mezi špičku tehdejší populární hudby. V roce 1972  pak vydala první sólové album nazvané Andromeda. Poté vystupovala se skupinami Speciál a Notabene. Celkem vydala 13 desek. Proslavily ji písně jako Meteor lásky, Bílá Jawa 250, Raketou na Mars, Měj mě rád nebo Jednoho dne se vrátíš na melodii z filmu Tenkrát na Západě. Od konce osmdesátých let vystupovala čím dál méně, zlom přišel po roce 2000, kdy se opět vrátila na pódia. Její první album z „nové“ éry, které obsahovalo staré hity, si hned koupilo přes 15 tisíc lidí, což jí vyneslo zlatou desku.

Věra Špinarová
Zdroj: ČT24

Moješčík už loni pro obvod vytvořil sochu hudebního skladatele Leoše Janáčka, která je umístěna na Jiráskově náměstí. Je rovněž autorem menší sochy Karla Kryla nainstalované před budovou Českého rozhlasu. Moješčík v minulosti v Ostravě vytvořil například sochu Levitace a je také spoluautorem pomníku Operaci Anthropoid v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
16. 4. 2025
Načítání...