Karlovy Vary - Ve velkém sále hotelu Thermal proběhla světová premiéra historického velkofilmu režiséra Juraje Jakubiska Bathory. Snímek po skončení diváci ocenili jen běžným potleskem. Režiséra historického thrilleru o legendární Čachtické paní reakce premiérového publika nepřekvapila. Snímek vznikl v koprodukci České Televize, natáčel se čtyři roky a stál přibližně 400 milionů korun. Režisér, který premiéru osobně uvedl, ještě před samotným uvedením snímku převzal Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii.
Jakubisko prý nebere karlovarské ocenění jako výraz: Děkujeme, odejděte, tedy jako jakýsi zákaz točit. Považuje ho naopak za uznání, že si jako filmař, který začínal od černobílého osmimilimetrového filmu, osvojil i techniku digitální. Cena je pro něj tudíž výzvou, aby pokračoval ve své další práci. „Abych novou digitální technikou, kterou jsem si osvojil, mohl rozšiřovat své sny a vaši fantazii,“ dodal Jakubisko při přebírání ceny.
Historický velkofilm, který sedmdesátník Jakubisko začal točit koncem roku 2005, označuje režisér za své nejtěžší dílo. Snímek Bathory se odehrává na Slovensku, tehdy v Horních Uhrách, v době, kdy na jeho území probíhaly boje s Turky. Příběh Alžběty Bathoryové, která proslula jako Čachtická paní, začíná na konci 16. století. Krásná a hrdá hraběnka se údajně koupala v krvi zavražděných panen, aby si uchovala věčné mládí. Hraběnka soupeřila o moc a majetek se svými vlivnými a intrikujícími nepřáteli.
Natočení příběhu z 16. a 17. století finančně podpořilo několik evropských zemí, proto bude mít i českou, maďarskou a britskou premiéru. Vzhledem k mezinárodní koprodukci a zahraniční distribuci byl celý film natáčen v anglickém jazyce. V české verzi bude mít hraběnka Báthoryová, kterou ztvárnila anglická herečka Anna Frielová, hlas Zuzany Stivínové, ve slovenské verzi Zuzany Norisové. Důležitou mužskou postavu filmu, malíře Caravaggia (Hans Matheson), dabuje Jan Dolanský. Do českých kin přijde i jedna kopie v originálním znění s titulky.
Jakubisko se narodil 30. dubna 1938
Režisér je občas přezdíván „Fellini Východu“. Podobně jako jeho italský vzor se Jakubisko ve svých filmech vyžívá v bezbřehé imaginaci, popírání konvencí, zkazkách či folklorních odkazech. Mezinárodní úspěch slavil už s celovečerním debutem Kristove roky (1967), který získal cenu na festivalu v Mannheimu. Po úspěšném hraném debutu se ale odmlčel. Jeho tři filmy z konce 60. let (Zbehovia a pútnici, Vtáčkovia, siroty a blázni a Do videnia v pekle, priatelia) totiž zamířily do trezoru. Na plátna kin se vrátil až koncem 70. let filmem Postav dom, zasaď strom. Největší úspěchy pak slavil s Tisícročnou včelou (1983) a Nejasnou zprávou o konci světa (1997), oceněnou na festivalu v San Diegu.
