Smrt „zaliata do skla“. Skleněný sarkofág pro královnu je možné vidět jen ve filmu

Sklářský výtvarník Zdeněk Lhotský dostal před několika lety zakázku, na jakou si dosud nikdo z jeho oboru netroufl: vytvořit skleněný sarkofág pro dánskou královnu. Jeho potýkání se s umělecky i technologicky náročným dílem sledoval režisér Pavel Štingl s kameramanem Miroslavem Jankem. Sběrný dokument Sarkofág pro královnu promítá od 6. června Uměleckoprůmyslové museum při speciálních projekcích, doplněných o přednášky Lhotského.

Autorem skleněného sarkofágu pro dnes devětasedmdesátiletou královnu Margrethe II. je dánský sochař Bjørn Nørgaard. Vhodného výrobce náročného díla hledal téměř deset let. Nakonec ho našel v českém sklářském technologovi a výtvarníkovi Zdeňku Lhotském, který na jedinečné královské zakázce pracoval dalších pět let ve svém ateliéru v Železném Brodě. 

„Samotná realizace sarkofágu pro poslední volnou kryptu v katedrále, která již osm století chrání ostatky dánských králů, je skutečnou evropskou událostí. A fakt, že si Bjørn Nørgaard vybral pro realizaci právě studio Zdeňka Lhotského, je i velkým zadostiučiněním pro českou tradici sklářství,“ domnívá se dokumentarista Štingl.

V jeho režii vznikl snímek, který zachycuje Lhotského velkou technologickou odvahu při uskutečňování nebývalého uměleckého zadání. Pětiletá práce se neobešla bez dramatických momentů, jediný špatný pohyb totiž mohl znamenat zničení celého díla.

„Věděl jsem, že z hlediska technologie je odlití takto velké skleněné hmoty šílený experiment, který svým rozměrem nemá ve světě sklářství obdoby. Ale jsem asi šílenec, tak jsem do toho šel,“ komentuje v dokumentu své rozhodnutí sám Lhotský.

Bylo třeba vymodelovat dvě „prázdné“ postavy v nadživotní velikosti, zpodobňující těla dánského královského páru, které by působily dojmem, že levitují v křišťálové hrobce. Výsledný objekt váží pět tun.

Sarkofág ve filmu a na přednáškách

Dokumentární film je v současnosti jedinou možností, jak může veřejnost sarkofág vidět. Skleněné dílo je už uloženo v královské kapli katedrály v Roskilde, navíc chráněné dřevěnou etují. Otevřeno by mělo být až při příležitosti pohřbu Margrethe II.

Královnin manžel Henrik, který zemřel loni v únoru, měl být podle původních plánů v sarkofágu také pohřben. V době jeho smrti bylo skleněné místo posledního odpočinku po patnácti letech dokončeno, dánský princ si ale přál, aby jeho popel byl částečně uložen v zahradě zámku Fredensborg a částečně rozprášen nad mořem.

Nahrávám video

Snímek Sarkofág pro královnu, na němž se jako koproducent podílela Česká televize, by měl do kin vstoupit v srpnu letošního roku. V předpremiéře je možné ho zhlédnout na projekcích v Uměleckoprůmyslovém museu od 6. do 15. června, promítání doplňují po vybrané dny i přednášky Zdeňka Lhotského. Krátkodobá výstava navíc představuje tavené plastiky z dílny tohoto žáka Stanislava Libenského a člena skupiny Tvrdohlaví.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 1 hhodinou

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
včera v 11:26

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Evropský pohled