Praha - Film Skřivánci na niti slaví 40. narozeniny. Do letního kina v Kladně, kde se snímek natáčel, mu přišel popřát nejen jeho režisér Jiří Menzel, ale také oba hlavní protagonisté Václav Neckář a Jitka Zelenohorská, aby společně zavzpomínali na natáčení. O atmosféru minulých let se postarali krojovaní pionýři s transparenty.
„Největší zážitek byl, že jsem se jednou cestou na natáčení naboural a celý štáb se přišel podívat, jak pan režisér leze z rozbitého auta,“ vzpomíná Menzel. Podle Jitky Zelenohorské zase bylo natáčení hezké, vzhledem k místě natáčení trochu špinavé, ale na celý tým a filmování doteď ráda vzpomíná.
Hořce poetický film o partě dělníků a skupině vězeňkyň, kteří pracují v kladenské ocelárně Poldi, natočil Jiří Menzel podle knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet. „Pan Hrabal měl ten dar popisovat věci velice zlé s takovým zvláštním ironickým odstupem,“ hodnotí předlohu Menzel. Ihned po neveřejné premiéře v roce 1969 byl ale snímek na více než 20 let zakázán, poprvé veřejně ho mohli lidé vidět až po revoluci. V roce 1990 získali Skřivánci na niti Zlatého medvěda na mezinárodním festivale v Berlíně.
Oslavit 40. narozeniny ve městě, kde film vznikal, napadlo Františka Müllera z občanského sdružení Spolek Podprůhon. S organizací i financováním pomohlo město. „Celé se to odehrává snad kromě jednoho záběru na Kladně, takže je to nejvýznamnější film, který byl na Kladně natočen,“ poukazuje na smysl akce Müller. Spousta místních lidí se tak díky jeho nápadu mohla podívat na město svého mládí.
Z promítání měl velkou radost i režisér Menzel: „To je víc než nějaká cena za film, protože vím, že když se ten film promítá i po 40 letech, lidi jsou ochotní se na něj dívat.“
