Hradec Králové - Z jihu Ameriky 50. let do designového obchodu, který je „peklem dneška“, posunula nová úprava slavnou hru Tennesseeho Williamse Sestup Orfeův. Inscenaci napsal americký dramatik v roce 1957, pasuje ale i na současnou dobu, tvrdí tvůrci z Klicperova divadla. Sestup Orfeův uvedou jako první premiéru sezony.
Tulák s kytarou Val Xavier sestupuje do jižanského maloměstského pekla, aby odsud vyvedl svou „Eurydiku“, vzpurnou Lady Torrencovou, snící svůj sen o malé cukrárně a žijící pod tlakem pokryteckého okolí a umírajícího manžela… Sestup Orfeův se na scéně hradeckého divadla objeví potřetí. Poprvé zde měl premiéru v roce 1967, podruhé o devatenáct let později. A kdo na hře nebyl v divadle, může ji znát ze stejnojmenného filmu, do něhož Sidney Lumet v roce 1959 obsadil Marlona Branda a Annu Magnaniovou.
V nejnovějším hradeckém nastudování ztvární hlavní hrdinku Lady Torrancovou, Italku žijící na jižanském maloměstě, Kamila Sedlárová. Jako mladík s kytarou, pochybnou minulostí a bundou z hadí kůže (rebelský motiv si vypůjčil od Williamse David Lynch do Zběsilosti v srdci) se představí Jakub Tvrdík.
- Sestup Orfeův / Jakub Tvrdík autor: David Taneček, zdroj: ČTK
- Sestup Orfeův / Kamila Sedlárová autor: David Taneček, zdroj: ČTK
Zpráva o dnešním světě bez plesniviny
„Williams je nadčasový, mohl by to být příběh i z dnešní doby. Žena v osmnácti letech ztratí něco, co jí dávalo tehdy smysl života. Bohužel se provdá za staršího pána, který jí sice něco nahradí, ale určitě ne uvnitř v srdci a v duši. A když skoro ve čtyřiceti potká mladého kluka, zblázní se a zkusí znovu žít. To se děje i dneska. Akorát to nekončí tak brutálně - anebo možná ano, ale v Orlíku,“ domnívá se Sedlárová.
Režisér inscenace Martin Glaser (nový šéf Národního divadla Brno) také vidí v Sestupu Orfeově odezvu v současnosti. Proto si půlstoletí starý text vybral pro novou úpravu - přesněji mluví o „destilátu z Williamse“ - a překlad. „Ačkoli řada kolegů pokládá Williamsovy vnitřně rozbolavělé texty už jen za plesnivinou obrostlé sentimentální kousky, měl jsem chuť zkusit ho číst dnešníma očima, jako zprávu o dnešním světě,“ vysvětlil. „Dneska by se sentiment asi nahradil cynismem. Ukazuje se, že v cynismu se žít nedá, takže docházíme k tomu, že nejdůležitější na světě je láska, ale pokud se 'zkurvíme', jak říkají postavy, tak druhou šanci nedostaneme,“ upřesnil, v čem je podle něho sdělení hry pro současnost.
"Nic není nikomu dražší než citový záznam jeho mládí - a stopu srdce nošeného na dlani najdete v tomto dokončeném dramatu, které nyní nazývám Sestupem Orfeovým. Na povrchu to bylo a stále je vyprávění o chlapci s horkou krví, který zabloudí do konvenční jižní obce a udělá tam poprask jako liška v kurníku," napsal Williams o hře.
V Sestupu Orfeově více než v jiné své hře uplatňuje motiv jižanství. Konvenční a konzervativní americký Jih se všemi nejen rasistickými předsudky určoval jeho život i tvorbu a nedokázal se od něj po celý život osvobodit. Na rozdíl od hrdinů jeho děl, kteří často v sobě nosí hluboký vzdor vůči prostředí, v němž jsou nuceni žít. Koneckonců k jednomu takovému vzdoru - řeckému mýtu o Orfeovi - odkazuje Williams v názvu hry.
Jižanství se při Glaserově úpravě „ztratilo v překladu“, rebelství ale zůstalo. „Odstranili jsme většinu narážek na Ameriku, ale zůstalo tam to podstatné - psychologický milostný thriller,“ upozornil Glaser. "Je to Sestup Orfeův, který se odehrává teď, v roce 2013."
Klicperovo divadlo hru v premiéře uvede v sobotu 12. října.
