Maryja Levytská třicet let jako hlavní scénografka a kostýmní výtvarnice připravovala představení v Ukrajinské národní opeře. Nyní, jako mnoho dalších ukrajinských umělců, hledá uplatnění v Česku. Z rodného Kyjeva utekla před válkou na konci února.
Scénografka z Ukrajinské národní opery přišla do Česka jen s jedním batohem a velkou chutí pracovat
Události: Ukrajinská scénografka hledá práci v Praze (zdroj: ČT24)
Na Ukrajině zůstaly tisíce jejích skic, návrhů a obrazů – dílo, které vytvořila svýma rukama. A také divadlo, kde měla premiéru slavná operní i baletní představení s jejími kostýmy a kulisami. Do bezpečí se Levytská vydala se snachou a vnučkou. „Sama od sebe bych nikam nejela, zůstala bych doma, ale nechtěla jsem, aby tu cestu absolvovaly samy. Byla náročná, trvala deset dní,“ vypráví.
V Praze jí pomoc nabídla kamarádka ze studií Natálie Míkovcová Matvjenková. V dobách Sovětského svazu studovaly v Kyjevě scénografii na stejné výtvarné akademii. Míkovcová Matvjenková se pak začátkem devadesátých let provdala do Prahy. V kontaktu zůstaly i díky sociálním sítím. S nabídkou ubytování prý neváhala. „To bylo přirozené. Volala jsem všem svým známým a ptala se jich, kdo má možnosti odjet,“ říká.
Levytská do nového dočasného domova dorazila jen s jedním batohem. Co nejdříve to půjde, chtěla by začít zase tvořit. Říká o sobě, že je zvyklá hodně pracovat – v ukrajinských divadlech je totiž běžné, že profesi scénografa a kostýmního návrháře zastane jeden člověk.
Asociace nabízí místa
Pomoc s uplatněním v Česku nabízí hercům, zpěvákům, tanečníkům i technickým profesím v kultuře Asociace profesionálních divadel.
„Informace mají všechna krajská krizová centra, předává jim je ministerstvo kultury. Mohou se na nás obrátit i přímo na našich webových stránkách a jsme samozřejmě v kontaktu také s úřady práce,“ vyjmenovává ředitel Národního divadla a člen výboru asociace Jan Burian, jakým způsobem se mohou ukrajinští umělci o možnostech svého působení na českých scénách dozvědět.