Sbohem Lence Reinerové

Praha  - Ve věku 92 let odešla poslední pražská německy píšící autorka Lenka Reinerová. Poslední rozloučení se uskutečnilo dnes od 12:00 ve velké obřadní síni krematoria v Praze-Strašnicích. Popel bude na přání zesnulé uložen na Novém židovském hřbitově v Praze.

Obřadu se kromě příbuzných spisovatelky zúčastnili lidé z literárního i širšího kulturního pražského prostředí i členové pražské židovské obce. Na cestu do Kavárny nad Prahou, o níž autorka psala ve svých knihách a kde se imaginárně scházela s již zesnulými slavnými obyvateli jejího milovaného města, ji provázely věnce a květiny od českého i německého státu, Prahy i mnoha kulturních institucí.

Po smutečním  obřadu zavzpomínali na spisovatelku ve vysílání ČT24 František Černý, germanista, novinář a bývalý velvyslanec ČR v Německu a vydavatel děl Lenky Reinerové Joachim Dvořák. „Kdykoli se někdo Lenky zeptal, jestli se cítí více jako Češka nebo Němka, ona vždy odpovídala, že se cítí jako Pražačka. A já si myslím, že odkaz Reinerové můžeme spatřovat v její snaze, aby Praha byla zase multikulturním městem tak, jako byla za první republiky,“ řekl kromě jiného Černý.

„Ona sama o sobě vždy tvrdila, že je pouhou vypravěčkou, nikoli spisovatelkou. V kontextu české literatury nebude asi zařazena mezi ta největší jména, ale to jak prozařovala svou osobností naši realitu, to je výjimečné a vlastně nejdůležitější,“ upozornil Dvořák.

Lenka Reinerová se narodila v židovské česko-německé rodině Praze v roce 1916, své blízké ztratila v koncentračních táborech, sama byla vězněna za druhé světové války i po ní. Pracovala jako novinářka. Československo opustila roku 1939, kdy před nacismem uprchla do Francie, poté přes Maroko emigrovala do Mexika. Po válce se vrátila do Evropy, žila v Bělehradě a od roku 1948 v Praze. Po návratu z exilu byla na začátku 50. let 15 měsíců vězněna. Také po roce 1968, kdy se veřejně angažovala, nesměla své práce publikovat a živila se jako překladatelka.

Spisovatelka psala svá díla v dialektu němčiny zvaném Prager Deutsch. Ten po katastrofách, jež se ve 20. století přehnaly střední Evropou, téměř vymizel. „Pokud chcete vědět, jak mluvil Franz Kafka, poslouchejte Lenku Reinerovou,“ řekl k tomu jednou podle DPA berlínský nakladatel Klaus Wagenbach.

České překlady jejích knih začaly vycházet až v 90. letech, kdy je začalo vydávat nakladatelství Labyrint. V roce 1999 obdržela jako první nositelka literární ocenění Schillerův prsten za zásluhy o německý jazyk a literaturu. V roce 2001 jí tehdejší prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy.

Podílela se na vybudování Pražského literárního domu autorů německého jazyka. „Paní Reinerová se zasazovala během celého svého života neúnavně o živé literární dění v německém jazyce v Praze. Pražský literární dům autorů německého jazyka byl projektem jejího srdce - její smrt je nám závazkem, abychom jej vedli k úspěchu,“ prohlásil po smrti Lenky Reinerové v Berlíně spolkový ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 22 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...