Sálala z něj energie utopií, myslí si režisér dokumentu o Dubčekovi

Nahrávám video

Alexander Dubček zůstává rozporuplnou osobností československých dějin. Idealistou, který poznal pocit absolutní prohry. Nahlédnout pod povrch mýtů o jedné z osobností pražského jara se pokusil slovenský dokumentarista Robert Kirchhoff. Snímek Všichni lidé budou bratři uvedl filmový festival v Karlových Varech mimo soutěž.

Dokument chce Dubčeka představit coby člověka, jehož odkaz v současné společnosti stále přetrvává, o němž se pořád vedou diskuse, ale přitom zůstává podle Kirchhoffa nepoznaným. Z Dubčekova osudu vybral osobní i politické momenty.

Začíná od dětství, které Dubček částečně prožil na území dnešního Kyrgyzstánu. „Představte si člověka narozeného do rodiny idealistů, kteří šli budovat někam do nehostinných plání vznikající režim,“ podotýká producent snímku Jiří Konečný.

Po komunistickém převratu v Československu začal Dubček stoupat po stranickém žebříčku. V šedesátých letech platil za lidového politika, jeho popularita byla srovnatelná s filmovými hvězdami. Dubčekova tvář se stala jedním ze symbolů pražského jara. „Mám pocit, že z něj sálala energie těch utopií,“ míní Kirchhoff.

Nahrávám video

Srpen 1968 pro něj znamenal pád. Podepsal souhlas s invazí vojsk Varšavské smlouvy a podřídil se opětovnému utužování režimu. Normalizaci prožil pod dohledem StB. Jeho druhou politickou kariéru po sametové revoluci ukončila autonehoda.

Češi vnímají Dubčeka jinak než Slováci

Podle režiséra dokumentu se vnímání Dubčekova odkazu v Česku a na Slovensku liší. „Pro Slováky prezentoval trochu i národní princip, přestože byl do konce života čechoslovakista. Češi zase Dubčeka vnímají víc kriticky – a podle mě i oprávněně kriticky,“ srovnává.

V dokumentu představuje Dubčeka jako komplikovaného a stále rozporuplně přijímaného politika, jehož odkaz je opakovaně interpretován. „Někteří říkají, že byl zbabělý, někteří, že byl inspirativní a skvělá osobnost,“ upřesnil producent Konečný. „Výrazně ovlivnil naše dějiny, nějak reprezentuje osud československého národa,“ uvažuje, proč dává smysl se Dubčekovi věnovat.

Kirchhoff pracuje s archivními záběry i současnými výpověďmi. Zabývá se také osudy lidí z Dubčekova okolí: od muže, který jej ve službách StB špehoval v Turecku, přes spolužáky Jana Palacha po studentské vůdce roku 1989.

Dokument Všichni lidé budou bratři vznikal pět let, natáčení zpomalila pandemie. Do kin by se měl dostat na podzim, poté zamíří i do vysílání České televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
před 19 hhodinami

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.