Alexander Dubček zůstává rozporuplnou osobností československých dějin. Idealistou, který poznal pocit absolutní prohry. Nahlédnout pod povrch mýtů o jedné z osobností pražského jara se pokusil slovenský dokumentarista Robert Kirchhoff. Snímek Všichni lidé budou bratři uvedl filmový festival v Karlových Varech mimo soutěž.
Sálala z něj energie utopií, myslí si režisér dokumentu o Dubčekovi
Dokument chce Dubčeka představit coby člověka, jehož odkaz v současné společnosti stále přetrvává, o němž se pořád vedou diskuse, ale přitom zůstává podle Kirchhoffa nepoznaným. Z Dubčekova osudu vybral osobní i politické momenty.
Začíná od dětství, které Dubček částečně prožil na území dnešního Kyrgyzstánu. „Představte si člověka narozeného do rodiny idealistů, kteří šli budovat někam do nehostinných plání vznikající režim,“ podotýká producent snímku Jiří Konečný.
Po komunistickém převratu v Československu začal Dubček stoupat po stranickém žebříčku. V šedesátých letech platil za lidového politika, jeho popularita byla srovnatelná s filmovými hvězdami. Dubčekova tvář se stala jedním ze symbolů pražského jara. „Mám pocit, že z něj sálala energie těch utopií,“ míní Kirchhoff.
Srpen 1968 pro něj znamenal pád. Podepsal souhlas s invazí vojsk Varšavské smlouvy a podřídil se opětovnému utužování režimu. Normalizaci prožil pod dohledem StB. Jeho druhou politickou kariéru po sametové revoluci ukončila autonehoda.
Češi vnímají Dubčeka jinak než Slováci
Podle režiséra dokumentu se vnímání Dubčekova odkazu v Česku a na Slovensku liší. „Pro Slováky prezentoval trochu i národní princip, přestože byl do konce života čechoslovakista. Češi zase Dubčeka vnímají víc kriticky – a podle mě i oprávněně kriticky,“ srovnává.
V dokumentu představuje Dubčeka jako komplikovaného a stále rozporuplně přijímaného politika, jehož odkaz je opakovaně interpretován. „Někteří říkají, že byl zbabělý, někteří, že byl inspirativní a skvělá osobnost,“ upřesnil producent Konečný. „Výrazně ovlivnil naše dějiny, nějak reprezentuje osud československého národa,“ uvažuje, proč dává smysl se Dubčekovi věnovat.
Kirchhoff pracuje s archivními záběry i současnými výpověďmi. Zabývá se také osudy lidí z Dubčekova okolí: od muže, který jej ve službách StB špehoval v Turecku, přes spolužáky Jana Palacha po studentské vůdce roku 1989.
Dokument Všichni lidé budou bratři vznikal pět let, natáčení zpomalila pandemie. Do kin by se měl dostat na podzim, poté zamíří i do vysílání České televize.