Obrazy Věry Novákové jsou plné barev, světla, hravosti a dynamiky, i když se dotýkají závažných témat lidského života. Svá díla jedna z nejvýznamnějších autorek své generace vystavuje nyní Před hradbami na pražské Novoměstské radnici.
Věra Nováková byla společně se svým (tehdy ještě budoucím) manželem, také výtvarníkem Pavlem Brázdou po roce 1948 při politických prověrkách vyloučena z pražské Akademie výtvarných umění. Živila se většinou ilustrováním odborné, později dětské literatury. Teprve po revoluci se zúčastnila desítek výstav – sama, s Pavlem Brázdou nebo ve skupině autorů.
Veřejný zákaz jí ale nikdy nemohl zabránit ve vnitřním pocitu svobody – jejím symbolem se pro ni stalo písmeno „S“, které má v její tvorbě podobu oboustranné směrovky. „Zabývala jsem se hodně dvojakostí života – máme ano a ne, ráno a večer, noc a den. Na tom bipolárnost života a světa hodně staví,“ domnívá se výtvarnice.
Stejně jako její manžel Pavel Brázda, je i Věra Nováková součástí směru, který nazvali hominismus, tedy umění o lidech a pro lidi. „Sama se na něco ptám, ale obracím se k lidem. Cítím to jako dialog, proto jsou moje obrazy hodně naplněné textem,“ vysvětlila autorka.
Novoměstská galerie vystavuje její díla pod názvem Před hradbami do 6. března.
