Russell Crowe vymítá v kinech ďábla. Jeho roli inspiroval hlavní vatikánský exorcista

3 minuty
Russell Crowe hraje v hororu Papežův vymítač
Zdroj: ČT24

Russell Crowe se vrací do Říma, tentokrát ale ne jako gladiátor. Do své filmografie přidal žánr hororu. Snímek Papežův vymítač, v němž hraje hlavní roli, je inspirován zápisky římskokatolického kněze Gabriela Amortha. Ten působil přes tři desetiletí ve Vatikánu jako exorcista.

Někteří údajnou posedlost zlými duchy považují za pouhou středověkou pověru. Mýtus, který lze snadno vysvětlit psychickými nebo psychiatrickými problémy. Otec Gabriele Amorth v rozhovoru pro BBC podotkl, že po lidech, kteří za ním přicházeli, žádal, aby si přinesli lékařský posudek.

„Pomoc u něj hledalo obrovské množství lidí a většinu z nich odkázal do péče lékaře nebo psychologa. Jejich trápení mělo logické vysvětlení. Ale byly i případy, které vysvětlit nedokázal,“ říká producent filmu Doug Belgrad.

Padesát tisíc vymítání

Amorth údajně provedl přes padesát tisíc vymítání ďábla. Své zkušenosti sepsal do knih, jež se staly bestsellery. Spíše než soubor strašidelných příběhů se autor pokusil nabídnout analýzu hrozeb, kterou by démoni jako ztělesnění zla mohli představovat.

„Je jedním z těch lidí, kteří fungují v rámci nějaké instituce, ale víceméně jednají sami za sebe – člověk, který narušuje zaběhlé představy a zpochybňuje status quo,“ říká o Amorthovi režisér Julius Avery. „To obdivuji. Po celou dobu svého působení ve funkci hlavního exorcisty Vatikánu byl velmi kontroverzní – nebál se hovořit otevřeně. Je to velmi zajímavý člověk.“

Rodák ze severní Itálie chtěl vstoupit do církve už jako sedmnáctiletý. Kněz, s nímž se tenkrát radil, mu ale doporučil, aby nejprve nasbíral životní zkušenosti. Amorth po vypuknutí druhé světové války nastoupil do italské armády, ale brzy přeběhl k partyzánům, aby bojoval proti fašistům. „To se zdá být pro jeho povahu typické. Zpochybňoval autority, instituce a bojoval za to, čemu věřil,“ poznamenal producent.

Papežův vymítač
Zdroj: Falcon

Po válce studoval práva, nicméně své poslání stále viděl v církvi – v roce 1951 byl vysvěcen na kněze. O necelých třicet let později začal pomáhat hlavnímu vatikánskému exorcistovi, po jeho smrti se sám této funkce ujal. K vymítacím rituálům používal klasické pomůcky: křížky, svěcenou vodu a posvěcený olej, modlitební knížku a purpurový šátek, který uvázal postiženému kolem krku.

Crowe: Mnohým věcem nepřijdeme na kloub

„Na exorcismus a všechny věci kolem toho může mít každý názor, jaký chce. On ale veškeré své knihy napsal na základě vlastních zážitků,“ připomíná Russell Crowe.

Filmový příběh sleduje Amortha v době, kdy se snaží vyšetřit děsivou posedlost mladého chlapce. Nakonec však odhalí staletí staré spiknutí, které se Vatikán snažil utajit.

„Existuje mnoho věcí, kterým nedokážeme přijít na kloub. Můžeme si tedy cynicky myslet, že všemu, co se na světě děje, rozumíme. Ale pokud si to opravdu myslíme, klameme sami sebe,“ dodává Crowe k věrohodnosti Amorthových zápisků.

Ve filmu ztvárnil skutečně existující osobu už několikrát. Třeba biochemika a whistleblowera Jeffreyho Wiganda v dramatu Insider: Muž, který věděl příliš mnoho nebo matematika Johna Forbese Nashe ve filmu Čistá duše. Za herecký výkon v obou snímcích byl nominován na Oscara, sošku ale zatím obdržel jen jednu, za svou asi nejslavnější roli – Gladiátora.

Na nabídku zahrát si v Papežově vymítači kývnul podle svých slov i proto, že nikdy nehrál hlavní roli v hororovém filmu. Nicméně tento žánr jako divák prý nemá příliš v oblibě.

Vymítač ďábla vyvolával v divácích zvracení, stal se přesto fenoménem

Téma exorcismu je v kinematografii poměrně vděčným námětem. Fenomén z této praktiky udělal horor Vymítač ďábla, od jehož premiéry uplynulo letos půlstoletí.

Snímek ve své době vyvolal značné kontroverze. Diváci kvůli jeho brutalitě v kině omdlévali i zvraceli. Jeho úspěch však spustil lavinu filmů i seriálů s obdobnou tematikou, ať už těch vážně míněných, nebo parodií.

Papežův vymítač se dostane do amerických kin 14. dubna, v českých biografech se už promítá. Otec Gabriele Amorth se premiéry nedožil, zemřel v roce 2016 ve věku 91 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 12 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 12 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 14 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 17 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 23 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...