Ruský oligarcha Dmitrij Rybolovlev, který žije už několik let v Monaku, obviňuje aukční společnost Sotheby’s z podílu na podvodu, který od Rybolovleva vylákal desítky milionů dolarů. Věděla prý o vedlejších úmyslech švýcarského obchodníka s uměním, jenž se miliardáři nabídl jako zprostředkovatel k nákupu děl da Vinciho či Modiglianiho. Soudní spor se Sotheby’s, který se začal tento týden projednávat, je součástí jedné z nejdéle trvajících pří ve světě umění. Aukční síň obvinění odmítá.
Ruský oligarcha žaluje Sotheby's kvůli obchodu za miliardu eur. Proces může nasvítit zákulisí trhu s uměním
Rybolovlev v letech 2002 až 2014 utratil přibližně dvě miliardy dolarů, aby získal „sbírku umění světové úrovně“, zahrnující díla Leonarda da Vinciho, Pabla Picassa, Henriho de Toulouse-Lautreca či Henriho Matisse.
Při nákupu se ruský oligarcha spolehl na švýcarského obchodníka s uměním Yvese Bouviera. Ten podle Rybolovleva právníka Daniela Kornsteina tvrdil, že když povede jednání o uměleckých dílech z pozice poradce, může ruskému podnikateli ušetřit peníze. Za dvouprocentní provizi.
Přirážky a korupce
Obchodní vztah mužů přerostl v přátelství. Rybolovlev Bouviera zval na rodinné oslavy i na fotbal (vlastní většinový podíl ve fotbalovém klubu AS Monaco). Jenže, tvrdí oligarcha, „z Bouviera se vyklubal podvodník“, který svému zákazníkovi prodával umělecká díla za mnohem vyšší cenu, než je v Sotheby’s nakoupil, u některých dokonce částku zdvojnásobil. Celkově si přišel na 164 milionů dolarů prostřednictvím svých „tajných přirážek“ a dalších 6,4 milionu dolarů inkasováním oficiálně domluvené dvouprocentní provize, uvedl Kornstein.
Rybolovlev Bouviera obvinil, že ho uvedl v omyl ohledně hodnoty třiceti osmi děl ve výši jedné miliardy eur. Bouvier tvrzení na svou adresu popřel, argumentoval, že jako obchodník s uměním jednal nezávisle, a proto měl nárok na přirážku.
Soudní řízení proti němu Rybolovlev vedl v Monaku, Singapuru, New Yorku, Hongkongu a Švýcarsku. Případy byly postupně staženy nebo urovnány. Deník Financial Times připomíná, že například v Monaku se obvinění z podvodu proti Bouvierovi rozplynulo poté, co uniklé offshorové databáze odhalily, že Rybolovlev uplácel monacké vládní úředníky, včetně ministra spravedlnosti.
Nedořešeným zůstával spor vedený ve Švýcarsku, i ten se ale loni v listopadu podařilo uzavřít. Po téměř deseti letech různých tahanic se strany dohodly na mimosoudním vyrovnání. Podrobnosti neprozradily.
Tři díla a jeden možná falešný da Vinci
Nyní se spor přesunul k federálnímu soudu na Manhattanu, Bouvier jeho účastníkem není. Rybolovlevovo obvinění míří na Sotheby’s, tato větev není součástí uzavřené dohody. Oligarchovi právníci tvrdí, že newyorská aukční síň pomohla Bouvierovi podvádět, mimo jiné tím, že stanovila nadhodnocené ceny uměleckých děl, což sloužilo k zakrytí zprostředkovatelových vysokých přirážek. „Sotheby’s měla na výběr, ale vybrala si chamtivost,“ řekl u soudu Kornstein.
Z téměř čtyřicítky děl, které Rybolovlev prostřednictvím Bouviera nakoupil, soud loni z různých právních důvodů vyřadil z procesu většinu. Sotheby’s nakonec musí vysvětlit podrobnosti o prodeji jen čtyři z nich: surrealistické krajinky Le Domaine d'Arnheim od Reneho Magritta, olejomalby Gustava Klimta Wasserschlangen II, Modiglianiho sochy Tête a obrazu Salvator Mundi, údajně od da Vinciho.
Například v případě Modigilianiho sochy obchodník Rybolovlevi podle jeho slov řekl, že majitel je nucen se s tímto mistrovským dílem rozloučit a že je k mání za 83 milionů dolarů. Ve skutečnosti ho podle soudních dokumentů koupil sám v tichosti o několik měsíců dříve za poloviční cenu.
Zajímavý je mezi těmito čtyřmi položkami příběh plátna Salvator Mundi zobrazujícího Ježíše Krista jako spasitele. Bouvier obraz koupil přes Sotheby’s za 83 milionů dolarů, ale od Rybolovleva žádal více než 127 milionů dolarů. Ty se oligarchovi ovšem vrátily, když v roce 2017 – tentokrát přes aukční síň Christie’s – malbu prodal za 450 milionů dolarů, tedy v přepočtu necelých deset miliard korun, což z ní učinilo nejdráže prodaný obraz v aukci.
Do rekordní výše částku vyhnalo tvrzení, že autorem je Leonardo da Vinci. Pravděpodobný kupec, saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán, z malby měl učinit atrakci v pobočce Louvru v Abú Dhabí. Jenže odborníci vznesli pochybnosti o jeho pravosti, možná ho Leonardo vůbec nenamaloval.
Hledá viníka za svou chybu, brání se Sotheby’s
Sotheby’s veškerá nařčení ze spolčení při Bouvierových obchodech odmítá. „Sotheby's při transakcích s těmito uměleckými díly přísně dodržovala všechny zákonné požadavky, finanční závazky a osvědčené postupy v oboru. Jakékoli náznaky, že by Sotheby’s věděla o údajném pochybení kupujícího nebo o jeho úmyslu podvést pana Rybolovleva, jsou nepravdivé,“ vyjádřila se už dříve aukční síň prostřednictvím mluvčí.
Advokátka Sara Shudofskyová se v úvodní řeči před soudem pokusila porotu přesvědčit, že ruský miliardář „se snaží nevinnou stranu donutit, aby zaplatila za to, co mu udělal někdo jiný“. Podle ní protřelý magnát měl dobrý důvod být naštvaný sám na sebe, když se přes zkušenost s vedením úspěšných firem pustil do nákupu uměleckých děl za stovky milionů dolarů, aniž by podnikl nejzákladnější kroky na ochranu svých zájmů.
Očekává se, že k výpovědi se před soud dostaví i Rybolovlev. Někdejší agent FBI Bill McCausland, který se specializoval na záležitosti týkající se Ruska, pro The New York Times upozornil, že je vzácné, aby oligarcha jako Rybolovlev vypovídal – a byl podroben křížovému výslechu – v americké soudní síni.
Vzácný okamžik transparentnosti na trhu s uměním
Soudní proces pravděpodobně poskytne podrobnější vhled do obchodů za vysoké částky, do nichž jsou zapojeni zájemci o umění po celém světě, a jejich význam pro činnost aukčních domů. List Financial Times poznamenává, že dlouhodobý spor už nasvítil některá zákoutí mezinárodního trhu s uměním, kde k obchodům dochází neprůhledným způsobem a prostředníci si mohou připsat desítky milionů na každé transakci.
Vidět bude zřejmě lépe i na kličky, které pomáhají vyhnout se zdanění uměleckých děl. Právě Bouvier vytvořil prostřednictvím takzvaných svobodných přístavů (free portů) „nezdaněné ráje, kde se uchovávají mistrovská díla“. „Je to vzácný okamžik, kdy vidíme takovou míru transparentnosti u tohoto druhu transakcí na trhu s uměním, které jsou obvykle neveřejné a nediskutuje se o nich ani u soudu,“ uvedla Amelia Brankovová, právnička zabývající se trhem s uměním, pro The New York Times.
Modiglianiho socha Tête na aukci v Sotheby's
Deník považuje aféru za nejzávažnější na trhu s uměním od roku 2011, kdy zkrachovala renomovaná galerie Knoedler & Co., která prodala padělky abstraktních expresionistických obrazů v hodnotě osmdesáti milionů dolarů. Ovšem ve skutečnosti je vytvořil čínský padělatel v Queensu.
Zbohatl na hnojivech, koupil dům od Trumpa
Dmitrij Rybolovlev patří podle žebříčku agentury Bloomberg k nejbohatším lidem v Rusku. Příležitosti se chopil během privatizační éry v Sovětském svazu v devadesátých let. Svůj majetek vydělal díky výrobcům hnojiva. Nebyl zařazen mezi podnikatele, na které Spojené státy, Británie a Evropská unie uvalily sankce kvůli ruské válce na Ukrajině.
Právní zástupce oligarchy u soudu uvedl, že jeho klient posledních třicet let v Rusku nežije, jeho domovem je už nějaký čas Monako. Mimo jiné ale vlastní také řecký ostrov Skorpios, kde se Jacqueline Kennedyová v roce 1968 provdala za rejdaře Aristotela Onassise.
V roce 2008 koupil od Donalda Trumpa sídlo v Palm Beach. Trump označil tento obchod za moment, kdy měl nejblíže k Rusku, když byl během příprav na prezidentský úřad dotazován, jaké má vazby na tuto zemi. Před pěti lety jeho administrativa Rybolovlevo jméno zařadila na seznam ruských politiků a oligarchů, kteří jsou podle ní napojeni na ruského vůdce Vladimira Putina.
V souvislosti s uměním Rybolovlevovo jméno figuruje v databázi vytvořené ukrajinskou Národní agenturou pro prevenci korupce. Eviduje obrazy nebo sochy, o nichž předpokládá, že je vlastní nebo v posledních letech vlastnili Rusové, na něž Západ uvalil sankce v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Databáze má zabránit oligarchům v možnosti „snadno skrývat a prát své peníze skrze umělecké objekty“.
Před loňským udělováním Oscarů se probíraly také Rybolovlevovy vazby na filmový průmysl. Organizace Ukrainian World Congress (UWC), se sídlem v Torontu, ale zastupující krajany po celém světě, americkou Akademii filmového umění a věd vyzvala, aby výslovně odmítla filmy financované „ruskými oligarchy nebo jinými podporovateli genocidní války Ruska proti Ukrajině“.
Týkalo se to i snímku Top Gun: Maverick, jenž obdržel šest nominací (nakonec získal jen cenu za nejlepší zvuk), kvůli spojnicím vedoucím k Dmitriji Rybolovlevi. Pokračování akčního příběhu z prostředí pilotů měl financovat jako tichý společník.
