Originál Rukopisu královédvorského se pouze na dva dny vrátil na místo nálezu. Během víkendu si ho mohou prohlédnout návštěvníci Městského muzea ve Dvoře Králové. Veřejnosti je přístupná také kostelní kobka, kde spisovatel a buditel Václav Hanka v roce 1817 stránky pergamenu údajně objevil. Spory o pravost textu trvají dodnes.
Muzeum rukopis vystavilo v budově Špýcharu jako součást výstavy Rukopis královédvorský inspirující, která začala 16. září a potrvá do 12. listopadu. O víkendu muzeum zavedlo prodlouženou otevírací dobu od 08:00 do 20:00. Ve Dvoře Králové se rukopis naposledy vystavoval před 50 lety.
Městské muzeum dílo vystavuje u příležitosti letošního 200. výročí „nalezení“ rukopisu jeho údajným tvůrcem Václavem Hankou ve dvorském kostele svatého Jana Křtitele. Dílo, které společně s falzem Rukopis zelenohorský, sehrálo velmi významnou úlohu v době národního obrození, mělo podpořit sebevědomí českého národa.
Řadu návštěvníků muzea překvapila velikost originálu rukopisu. „Vůbec jsem nečekala, že to písmo je tak titěrné,“ vystihla to jedna z návštěvnic. Rukopis tvoří sedm pergamenových dvojlistů, přičemž velikost jednoho listu je 12 centimetrů krát osm centimetrů. Na jedné straně je hustě napsáno 31 až 33 řádek textu s 14 písněmi.
Rukopis je vystaven ve speciální vitríně, která udržuje teplotu mezi 18 až 20 stupni Celsia a vlhkost kolem 50 procent. „Rukopis je v pološeru, vitrína má filtr proti záření, které by mu škodilo a degradovalo inkoust,“ popsala zastupující ředitelka muzea Dana Humlová.
Muzeum také zavedlo speciální bezpečnostní opatření, podle požadavků Národního muzea, které jako vlastník rukopis zapůjčilo.
„Spory se vedou pořád vášnivě“
Rukopis královédvorský Hanka „našel“ s dvorským kaplanem Pankrácem Borčem 16. září 1817 ve věží místního kostela. Dílo údajně ze 13. století bylo podle historiků zhotoveno na počátku 19. století.
Později se rozpoutal slavný spor o pravost Rukopisů. Že jde zřejmě o falzifikáty, bylo prokázáno na přelomu 19. a 20. století a pak opět kriminalistickým ústavem v letech 1969 až 1970. Někteří odborníci jsou však i dnes přesvědčeni, že rukopisy padělkem nejsou.
„Spory se vedou pořád stejně vášnivě, jako se vedly tenkrát, ale debaty už většinou probíhají ve vědeckých kruzích. Podle mne jsou pravé. Ještě se nenašel žádný důkaz, který by mě přesvědčil o tom, že jsou falešné,“ tvrdí ředitelka muzea Dana Humlová.
V každém případě se Rukopis královédvorský stal nejvydávanějším českým textem 19. století. Tehdejším vlastencům přinesl potřebnou vzpruhu a Dvoru Králové slávu, která místní hřeje dodnes.
