Rudolfova galerie odhalí slavného mecenáše umění a vědy

• mis

19. 1. 201219. 1. 2012|Zdroj: ČT24

Rudolf II.

Zdroj: ČT24

Praha - Obvykle nepřístupná Rudolfova galerie na Pražském hradě se mimořádně na deset dní otevírá veřejnosti. Místo, kde císař strávil své poslední dny života, totiž zaplnila unikátní výstava, která připomíná 400. výročí jeho smrti. Rudolf II. zemřel 20. ledna roku 1612. Významného mecenáše vědy a umění připomene také Národní technické muzeum na Letné, které mimořádně vystaví originál plánu Rudolfovy štoly z roku 1593.

Výstava v prostorách přiléhajících k Rudolfově galerii seznámí návštěvníky s posledními dny císaře a jeho pohřbem. Návštěvníci uvidí mimo jiné Rudolfovu pohřební výbavu - insignie, oděv a klobouk. Poprvé byla odhalena v roce 1928 při rekonstrukci krypty. Z té doby také pochází kopie cínové rakve, jejíž originál je uložen v chrámu sv. Víta. „Málo panovnických rezidencí v Evropě se může pochlubit zachovaným souborem pohřebních textilií, jako je kompletní pohřební roucho Rudolfa II.,“ upozornil František Kadlec ze Správy Pražského hradu.

Každou půlhodinu budou moci návštěvníci výstavy sledovat krátké dokumentární filmy o Rudolfově době. Na Hradě se budou konat také přednášky věnované Rudolfovi II. a jeho době. Děti do 15 let budou mít do Rudolfovy galerie vstup zdarma, ostatní zaplatí 20 korun. Sál bude pro veřejnost otevřen do 29. ledna. Rudolfínské oslavy doplní i Obrazárna Pražského hradu, která vystaví čtyři díla císařových dvorních malířů.

Rudolfova galerie sousedí se Španělským sálem Hradu a patří mezi jeho nejreprezentativnější prostory. Pořádají se v ní například obědy pro významné zahraniční delegace a další společenská setkání. Padesát metrů dlouhý a deset metrů široký sál byl vybudován na konci 16. století pro uložení rozsáhlých sbírek obrazů, uměleckých předmětů a rarit císaře Rudolfa II.

Národní technické muzeum vystaví originální plán Rudolfovy štoly

Ke čtyřstému výročí úmrtí Rudolfa II. vystaví Národní technické muzeum na Letné mimořádně také originál plánu Rudolfovy štoly z roku 1593. Stane se tak pouze během pátku 20. ledna a o víkendu 21. a 22. ledna. Originál pak nahradí kopie, kterou si návštěvníci muzea mohou prohlédnout ještě celý příští týden.

Autorem plánu byl Isaac Phendler, koncipista dvorské komory. Dokument vytvořil ve stejném roce, kdy byla štola dokončena a začala sloužit svému účelu. Podzemní štola měla přivádět vodu z Vltavy do Královské obory (dnešní Stromovky), kde podle Rudolfova záměru měla vzniknout soustava rybníků. Měří kilometr a devadesát osm metrů a dodnes ji odvětrávají čtyři šachty.

Plán je nejen jedinečnou technickou památkou dokumentující technologii ražby štoly, ale také uměleckým dílem svědčícím o mistrovství svého tvůrce a dokumentující manýristický styl pražského uměleckého prostředí. Popisy plánu ve španělštině jsou rámovány do ornamentů s manýristickými motivy.

Technická stránka dokumentu zachycuje podélný řez štolou, rozměry, jednotlivé větrací a hloubící šachty. Zájemci z něj zjistí i data, kdy byly proraženy jednotlivé úseky a jaké jsou mezi nimi vzdálenosti. Pozoruhodné jsou i miniaturní postavičky horníků s nářadím a větrací ohně hořící u jednotlivých šachet. „Kromě toho, že obsahuje všechny míry, data, a dokonce i finanční vydání, tak v té ikonografii je zachycena dobová technologie hornická,“ doplnil Jan Hozák z Národního technického muzea.

„Spolu s plánem bude vystaven soubor přístrojů z rudolfínské epochy, to je z přelomu 16. a 17. století: prstencový model nebeské sféry, sluneční hodiny od Erasma Habermela a dělostřelecký kvadrant. Představíme také nejvýznamnější vědeckou publikaci napsanou v Praze Astronomia nova od Johanna Keplera z roku 1609, která obsahuje známé zákony o pohybu planet,“ uvedla mluvčí muzea Olga Šámalová.

Ve sbírce astronomie Národního technického muzea se podle ní nacházejí také dva velké sextanty, které bývají tradičně nazývány jako tychonské. Oba jsou spojeny s pražským působením Tychona Brahe a Johanna Keplera. Všechny tyto předměty jsou vystaveny v expozici astronomie ve druhém patře budovy.

Český a uherský král a císař římský byl plachý muž obestřený legendami. „Rudolf II. byl velmi nemocný, v mládí se zřejmě nakazil syfilitidou, a ty projevy nemoci se stupňovaly. Měl jaterní problémy, trpěl neuhasitelnou žízní, měl boláky na nohách, ale především trpěl psychickými problémy,“ uvedla k osobnosti panovníka kurátorka sbírek Správy Pražského hradu Milena Bravermanová. Do obecného povědomí vstoupil jako podivín, který víc než vladařským umem a schopnostmi udivoval sběratelskou vášní a mecenášskou podporou alchymistů. V Praze, kterou si v roce 1583 zvolil za sídelní město, nashromáždil rozsáhlé sbírky výtvarného umění.