Ručičky, pohněte se! Drážďany hýbe surrealismus Jana a Evy Švankmajerových

• kul

19. 11. 2019|Zdroj: ČT24, ČTK

Události v kultuře: Lipsiův dům v Drážďanech mapuje tvorbu Jana a Evy Švankmajerových (zdroj: ČT24)

Náhled do života a díla slavného uměleckého páru Jana a Evy Švankmajerových a obraznou procházku krajinou současného českého surrealismu nabízí výstava v drážďanské Lipsiově budově. Pro Státní umělecké sbírky ji kurátorsky připravil bývalý ředitel pražské Národní galerie Jiří Fajt. Vedle 17 filmů ze všech tvůrčích období Jana Švankmajera mohou návštěvníci objevovat i četné sochy a objektové koláže obou umělců, což jsou zčásti rekvizity z filmů. Výstava s názvem „Move little hands… Move!“ – volně přeloženo jako Ručičky, pohněte se – potrvá do 8. března.

„Je to o dialogu mezi Janem a Evou. K tomu, aby to byl dialog, musí to být vyvážený dialog. Proto je tady Eva docela silně zastoupena,“ řekl k výstavě Jiří Fajt, který věnoval velký prostor v expozici malbám a plakátům zesnulé Evy Švankmajerové.

Švankmajer, známý představitel českého pozdního surrealismu, oslavil letos 4. září pětaosmdesáté narozeniny. Je také jedním z nejznámějších českých filmařů, patří mezi uznávané světové animátory a ve své tvorbě vždy kráčel originální cestou. Jeho filmy překypují obrazností, prolíná se v nich sen s realitou a černý humor a agresivita s básnickým viděním světa.

Artefakty uvidí návštěvníci ve vitrínách, které navrhl sám Jan Švankmajer. Výstava tak umožňuje nejen zhlédnout rozsáhlý výběr významných filmů ve vztahu k jednotlivým objektům, nýbrž i vstoupit do kabinetu kuriozit, instalovaného samotným umělcem doprostřed výstavního prostoru. Výstavu lze ale také vnímat jako umělecký gesamtkunstwerk, tedy dílo spojující současně více druhů umění, kupříkladu architekturu, malbu či hudbu a poezii.

Státní umělecké sbírky Drážďany jsou institucí, která byla původně založená jako kunstkomora již v 16. století, a vytváří této výstavě inspirující kulisy.

V mezinárodním kontextu je Švankmajer považován za nestora českého animovaného filmu. Se svou charakteristickou stop-motion animací se stal podle tvůrců výstavy předchůdcem a důležitou inspirací pro světově proslulé režiséry, jako jsou Tim Burton nebo Terry Gilliam.

On sám se nechal inspirovat literáty černého neboli hrůzného romantismu, jako byl například Edgar Allan Poe, a dále Lewisem Carollem, Sigmundem Freudem nebo markýzem de Sade. Díky tomu jsou výrazným prvkem jeho filmů groteskní scény, prošpikované kousavým humorem; autor se však nikdy nevyhýbá ani zásadním tématům lidské existence.

Eva Švankmajerová (1940–2005) je kromě své filmové tvorby známá také surrealistickými malbami, grafikou a uměleckými díly, mnoha básněmi i prózou. Pracovala jako návrhářka na mnoha filmech svého manžela Jana Švankmajera včetně filmů jako „Kyvadlo, jáma a naděje“, „Něco z Alenky“, „Lekce Faust“ a „Spiklenci slasti“.